Na jedné noze

Jako jediná na světě stojí ropná plošina Draugen na jedné noze. V oblasti však dosahují vlny výšky 25 i 30 metrů. Někdy do ní zespodu buší tak, že se celá třese. Není to však nebezpečné, konstruktéři této unikátní norské plošiny s tím počítali… Jako jediná na světě stojí ropná plošina Draugen na jedné noze. V oblasti však dosahují vlny výšky 25 i 30 metrů. Někdy do ní zespodu buší tak, že se celá třese. Není to však nebezpečné, konstruktéři této unikátní norské plošiny s tím počítali...

Stabilitu zajišťuje sedm obrovských zásobníků pro ukládání ropy. Vrchní část, 37 metrů nad hladinou na betonové noze, váží 21 tisíc tun. Hlavní, 250 metrů vysoká betonová konstrukce plošiny, má určitou pružnost, aby se při pohybech nerozpadla.

Za špatného počasí mohou dosáhnout výkyvy až jednoho metru. Asi sto zaměstnanců musí stále počítat s tím, že se plošina kolébá, a třeba i chodit rozkročeně. Zaměstnanci se střídají po dvou týdnech, pracují dvanáct hodin denně.

Bydlí v dvoulůžkových pokojích, využívají počítače s připojením na internet, klubovnu i tělocvičnu.

Ropa vytlačuje voduRopné pole je asi šestnáct kilometrů dlouhé a šest kilometrů široké, dvacet až čtyřicet metrů silné. Ropa se získává ze šesti vrtů u plošiny. Vrty míří různými směry. Do rezervoáru ropy je vstřikována voda ze severu a z jihu, která tlačí ropu směrem k plošině.

Voda ropu žene z vrtů do nohy plošiny a nahoru. Úkolem plošiny je proto pouze oddělit od sebe ropu, zemní plyn a vodu. Ropa se pak skladuje v zásobnících u dna, které jí pojmou až milion barelů. Odtud se vede ropa potrubím do asi tři kilometry vzdáleného plovoucího čerpadla, kde se přečerpá do tankeru.

Plyn pak proudí potrubím na jih Norska. Plošina Draugen produkuje denně celkem 220 tisíc barelů ropy, plní 40 tisíc barelů vody a vyrobí jeden milion standardních metrů krychlových plynu za den.

TĚŽBA Z MOŘSKÉHO DNAMnohé pobřežní státy využívají pro těžbu ropy ložiska, nacházející se v tzv. šelfu, tj. v příbřežní části mořského dna, svažující se zvolna od čáry pobřeží. Jen v Severním moři, poblíž Anglie či Norska, je už dnes těženo na 50 ložisek, jejichž zásoby se odhadují nejméně na 2 miliardy tun ropy a 1500 miliard krychlových metrů zemního plynu.

Ropa i plyn se tu těží (z hloubek až 180 metrů) z mnoha vrtných plošin umístěných v moři. Jde o technicky velice náročnou operaci ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách. Náklady na přípravné práce i provoz jsou vysoké.

Těžní plošiny vyžadují neustálou údržbu, prováděnou z velké části hloubkovými potápěči. Při prudkých bouřích, a ty nejsou v těchto končinách nijak neobvyklé, dochází občas i k překocení či potopení věže nebo k jiným haváriím, které ohrožují zdraví i životy posádek těchto těžních plošin.

O největší ropnou plošinu na světě a o deset zaměstnanců přišel 15. března roku 2001 brazilský ropný gigant Petrobas. Plošinou P-36 otřásla 15. března série výbuchů a vznikl zde požár. Záchranné akce, během nichž nadzvedli záchranáři plošinu 4000 tunami stlačeného dusíku, se nevydařily.

O pět dní později se kolos potopil do hloubky 1350 metrů asi 125 kilometrů od pobřeží brazilského státu Rio de Janeiro. Do moře uniklo nejméně 350 tisíc litrů surové i zpracované ropy, záchranářům se ji ale podařilo zneutralizovat.

Plošina stála 350 milionů dolarů a pojištěna byla na 500 milionů.

Autor: Michal Novotný
Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským vrtulníkem Ingenuity. Kvůli...

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Šest technologických průšvihů...

Letopočet 2021 vejde do dějin především jako druhý rok pandemie...

Zahrajte si hry zdarma: Vytvořili...

Pět počítačových her vytvořili studentské týmy v rámci 48hodinové...

Hašení budoucnosti? Češi...

Pomůže s hašením, evakuací a ještě u toho dobře vypadá. Řeč je o novém...

Robot ve službách železnic: Japonsko...

Práce na železnici může být pořádně nebezpečná. Železniční...

Nanočástice, rolovací obrazovky,...

Televizní vysílání sice první krůčky udělalo ještě před druhou světovou válkou,...

Je třeba obávat se hackingu?

Ačkoliv se třem čtvrtinám českých zaměstnanců ještě nestalo, že by se jim...

Musk a jeho hyperloop: Podnikatel...

Jméno Elona Muska v současné době obíhá médii zejména ve spojitosti se...

Velký hadronový urychlovač hlásí návrat...

Tři roky byl na neschopence, když inženýři pracovali na zlepšení jeho výkonu....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než opice – a paměť mají lepší, než slon

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než...

Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího...
Úsvit ponorek: Němci nevěděli, co s nimi

Úsvit ponorek: Němci nevěděli,...

Myslíte si, že využití ponorek pro válečné účely vzniklo jako geniální...
James Dean: Slunce září na cestu naposled

James Dean: Slunce září na cestu...

Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých devět let. Prací...
City vyznané atentátem

City vyznané atentátem

Nenápadný mladík dosud ukrytý v davu vybíhá na volné prostranství s revolverem...
Trumanův syndrom: Žiji si svou reality show!

Trumanův syndrom: Žiji si svou...

Ráno vstanete a hned na nás míří kamery. Běžely i po celou...
Vzácná ambra: Za poklad z břicha vorvaňů se platí miliony

Vzácná ambra: Za poklad z břicha...

Pokud byste ji na sebe nanesli v čerstvém stavu, lidé by se vám obloukem...
Slavné obrazy: Francisco de Goya – Popravy 3. května 1808

Slavné obrazy: Francisco de Goya...

Chladná noc končí, svítání začne každou chvíli. Skupina španělských mužů už se...
Můžeme si pamatovat své narození?

Můžeme si pamatovat své narození?

„Vznášela jsem se a vnímala pocit tepla a bezpečí, který mi dodával...
Jak přežít útok žraloka

Jak přežít útok žraloka

Když už žraloci zaútočí, jejich polibky plné zubů trhají maso. Ale spíš omylem...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.