V Jeseníkách u silnice, která vede z Lipové do Vápenné se nacházejí krasové jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Objeveny byly díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu v letech 1934 – 1936. V tomto roce se podařilo objevit 70 metrů hlubokou jeskyni Rasovnu. Dnešní jeskyně Na Pomezí byla objevena v srpnu 1949. Od 16. 5. […]
Sníh a led ochucený ovocnou šťávou či medem znali už staří Řekové či Egypťané. Ovšem na tom, jak vznikla dnešní zmrzlina, se vědci stále nemohou shodnout. Existuje totiž několik verzí. Podle jedné jsou hlavními původci jejího masového rozšíření Mongolové, kteří z kozího, velbloudího či jačího mléka připravovali různé ochucené nápoje, jež však v mrazovém klimatu […]
Proudění v lopatkových strojích je velmi složitý proces, ve kterém se m.j. v plné míře uplatňuje stlačitelnost a vazkost proudícího média (vzduchu nebo například vodní páry). Optické metody, pomocí kterých zkoumáme toto proudění (nejčastěji interferometrie, stínová a šlírová metoda), umožňují v plné míře poznávat krásné a zajímavé struktury, které se při proudění v uzavřených kanálech […]
Většina dnešních robotů má za úkol nahradit člověka tam, kde lidská síla ani schopnosti nestačí. Robotická ramena za člověka pracují v továrnách, specializovaní roboti pomáhají při jemných neurochirurgických operacích nebo pracují v těžko přístupném a nebezpečném prostředí. I když je to nelogické, člověk přesto nejvíce touží po vytvoření robota k obrazu svému. V posledních letech se […]
Sklo bylo objeveno v polovině 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Tehdy ještě velice nečisté sklo se používalo především na výrobu různých ozdob. V Čechách se sklo prvně objevilo ve 2. tisíciletí př. n., l. kdy ho sem v rámci výměnného obchodu přinesli zřejmě obchodníci ze syrské oblasti a z Egypta. Od té doby […]
Lidé se odpradávna sdružují do nejrůznějších skupin, protože jim vzájemná spolupráce přináší užitek a řadu problémů lze vyřešit pouze kolektivně. Účast ve skupině jedinců umožňuje také sdílet radost či zábavu. Podle vědců má však skupinové chování i své značně stinné stránky. Výzkumy psychologů a dalších odborníků ukazují, že příslušnost ke skupině činí člověka „ochotnějším“ bez […]
S rostoucí produkcí PET (polyethylentereftalát) obalů narůstají problémy s hromadícími se použitými obaly, zejména PET lahvemi. Většina netříděných odpadních PET obalů se v současné době likviduje spalováním. V Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR byla za účelem řešení tohoto problému vyvinuta zcela unikátní technologie zpracování odpadního PET materiálu na produkty, které jsou použitelné k opětovné […]
Počítačové modely pomáhají odhalit záhady slunečních skvrn. Díky dalekohledům umístěným na oběžné dráze Země a také za pomoci superpočítače Bluefire se astronomové snaží pochopit fyziku slunečních skvrn a přesně modelovat jejich strukturu i dynamiku vývoje. Sluneční skvrny jsou projevem velmi silného magnetického pole na slunečním povrchu a jsou chladnější než jejich okolí. Proto se zdají […]
Českým fyzikům se pomocí světelného laserového paprsku podařilo ovládnout chování magnetu tak, že změnil své typické vlastnosti. Pokusy probíhaly ve společné Laboratoři opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to na speciálně vyrobených feromagnetických polovodičích nanometrových rozměrů. Objev nového fyzikálního jevu, který otisklo hned několik uznávaných vědeckých časopisů, by mohl […]
Brusinky se zpracovávají v potravinářství jako čerstvé, sušené, v podobě marmelád a podobně. Na našem území jsou chráněné, protože se vyskytují poměrně vzácně. Proto se zde používají jiné brusnice z dovozu, například klikva velkoplodá či klikva bahenní. „Pravá“ brusinka je plazivý keřík s výškou okolo 25-30 cm. Na zelených ojíněných větvičkách rostou vejčité listy, jejichžsvrchní […]
Zatímco mezi laiky je stále oblíbená představa narvalího klu jako rožně, na který tento kytovec napichuje potravu, odborníci se pomalu přibližují k pochopení jeho funkce. Studium narvalů (Monodon monoceras) je extrémně složité. Obývají totiž temné vody Arktidy, které jsou často pokryté ledem nebo alespoň ledovými krami. Stále proto přežívají nesmyslné teorie vysvětlující funkci jejich klů. Jednou […]
Okolní svět vnímáme především očima, a to díky světločivným buňkám, tyčinkám a čípkům umístěným v sítnici oka. Jedním ze závažnějších onemocnění sítnice je retinitis pigmentosa. Jde o dědičné onemocnění, při kterém světločivné buňky postupně odumírají a které může vést až ke slepotě. Záhadnou příčinou této choroby jsou kromě jiných mutací i mutace v genech, které […]