Nesmrtelný mořský ježek
Poslední výzkumy ukázaly, že mořský ježek (Strongylocentrotus franciscanus) žije mnohem déle, než se doposud myslelo.Platí to alespoň pro exempláře nalezené u pobřeží Britské Kolumbie. Mohou se dožít až dvou set let bez výrazných známek stárnutí a rozmnožují se do velmi vysokého věku. Vědci nyní zkoumají možnost využití látek zpomalujících stárnutí organismu ježků i pro člověka….
Co dokáže příroda
Známý český fotograf Milan Šusta připravil pro 21. STOLETÍ kolekci unikátních snímků nerostů. Při fotografování se zaměřil na detaily vybroušených a vyleštěných achátů. Na několika čtverečních centimetrech se najdou tvary a obrazce, které při trošce fantazie připomínají plátna abstraktních malířů. ACHÁTOdrůda chalcedonu. Páskovaná, různě zbarvená křemitá výplň dutin, většinou ve vyvřelinách, nejčastěji kulovitých tvarů. Hlavní…
Abeceda meteorologie
Meteorologie není jen »předvídání počasí«. Je to nauka o složení a charakteristikách atmosféry a o fyzikálních dějích, které v ní probíhají. K meteorologii patří i využití základních fyzikálně-atmosférických poznatků v různých biologických, ekologických a dalších oborech.Aerosol – nepatrné pevné nebo kapalné částice ve vzduchu. Ve velkoměstě může být v jednom cm3 mnoho milionů částic. V…
Nejlepší výběr článků každý den!
Před branami léta: Tajemný...
Sáhl si Petr Iljič Čajkovskij na...
V USA existují zakázané...
Santiniho Plasy: Bez vody se...
Dobroty z protektorátních přídělů: Z...
TikTok: Kolik vydělávají ti...
Zrodil se život v sopkách?
Sopky, tento nejvýraznější projev zemské energie, jsou klíčem k historii i poznání vývoje Země a povahy jejího nitra. Nejnovější vědecké teorie dokonce naznačují, že podmořské sopky mohly být místem, kde došlo k události pro planetu nejzávažnější – samotnému zrodu života. Největší množství sopek je ukryto pod mořským dnem. Existenci podmořských sopek umožňuje velmi tenká oceánská…
Přežili z pravěku Země
Hovoříme-li o nějakém organizmu jako o živoucí fosilii (známým příkladem je hlubokomořská lalokoploutvá ryba Latimeria chalemnae, jejichž morfologická stavba těla je prakticky k nerozeznání od tělní stavby permských druhů) jde do značné míry o metaforu. Rozhodně nejde o tentýž druh, který obýval Zemi již v dobách jejího mládí. Pojmem živoucí fosilie je pouze vyjádřena jeho…
Berou opice úplatky?
Opice malpy jsou schopné výměnného obchodu, mají smysl pro spravedlnost a disponují celou řadou dalších vlastností, připisovaných doposud jen lidem.Měl jsem sto chutí hodit mu tu almužnu pod nohy!“ Takhle si stěžujeme, když dostaneme za poctivou práci jen směšný obolus. Čas od času nezůstane jen u nutkavé chuti a těžce vydělané peníze skutečně skončí na…
Kde se vzalo zlato?
Nové vědecké objevy přinesly překvapující informace o zlatě. V největším světovém nalezišti, jihoafrickém Witwatersrand Basin, je zlato o čtvrt miliardy let starší než okolní horniny, ve kterých je uloženo. Tato zpráva může významně pomoci prospektorům při hledání nových zlatých nalezišť.Pohádková naleziště v AfriceVíce než 35 procent veškerého na světě vydolovaného zlata pochází z jediného zdroje:…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Dron! Užitečný pomocník, či...
Monstrum z Bowmanského lesa: Uprchlý...
Mrtvé moře: Voda, která léčí i...
Šílený císař Nero: ...
Pozor, kouše!
Stavěli transylvánští Sasové...
Pozor vraždí jedem!
Planetu Zemi spolu s námi obývá víc než milion živočišných druhů. Většina z nich je pro nás neškodná. Bohužel mnohé mohou nebezpečně ohrozit zdraví, ale často i život lidí. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace jedovatí živočichové, především hadi a štíři, každoročně způsobí nečekanou smrt více než čtvrtmilionu obyvatel. Největší hrozba číhá v tropických oblastech. V…
Sněhová vločka
Sněhové vločky se u nás obyčejně tvoří při teplotách od -1 do + 1°C. Jejich velikost stoupá úměrně s teplotou. Při nízkých teplotách padají jen drobné ledové krystalky.Vločky mají tvar pravidelného šestihranu a jejich velikost je obvykle okolo 1 centimetru. Vyskytují se však i vločky větší, až 4 a více centimetrů. Vločky se navíc často…
Oteplování planety
Tají i jihoamerické ledovce. Podle údajů získaných umělými družicemi Země i měřením v terénu tvrdí Eric RignotzJetPropulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, že tání ledovců v Chile a Argentině se od roku 1975 zdvojnásobilo. Mezi lety 1995 až 2000 měla tající voda z ledovců zvýšit hladinu moře ročně o 0,1 milimetru. Autor: zdroj AKADEMON