Křivky obecné (Lyxia curvirostra), drobní, žlutí opeřenci, kteří žijí na východě Spojených států, se kvůli svým potomkům dovedou zklidnit. Můžeme si jejich chování představit jako „ptačí jógu“. Jak zveřejnili vědci v Biology Letters, reprodukčně aktivní křivky mají v průběhu chladných měsíců sklon k produkci menšího množství stresového hormonu – kortikosteroidu – než jejich přirozeně klidní protějšci. Proč? […]
Někteří muži jsou v touze po zvýšení své atraktivity schopni svůj oděv doslova prolít vonnými spreji. Možná že by stačilo, kdyby na to šli z druhého konce jako samci klopušek. Ti disponují zvláštní vůní, která odhání soky, tedy jiné samce. Podle právě zveřejněného článku v časopise Animal Behaviour vědci odhalili složení této anti-afrodiziakální látky. Tajemnou […]
V letošním roce vypravila Zoo Praha tři zubry evropské na jihovýchod Polska v rámci reintrodukčního programu. V září odcestovala mláďata Prokop a Princezna, nyní samice Prga. „Prga měla odcestovat už v září, tehdy ale atypicky zareagovala na podaná anestetika. Její odjezd byl proto raději odložen. Nechtěli jsme v nejmenším riskovat,“ uvedl veterinář Zoo Praha Roman Vodička. Na trasu Praha – […]
Kličkují komáři mezi kapkami deště? Takovou otázku si položili vědci z Georgijského technologického institutu v Atlantě. Výzkumem zjistili, že komáři se kapkám nevyhýbají. Dešťová kapka je přitom stejně velká, ovšem zhruba 50 x těžší, než komár. Vědci v laboratoři uzavřeli rozmanité druhy komárů do boxů, v nichž hmyz vystavovali dešti různé intenzity. Létající komáry pak nahrávali vysokorychlostní […]
Když se dočasní obyvatelé kosmických plavidel podívají průzorem na svůj domov pod sebou, vidí, že tam převažuje voda. Proto dostala Země přídomek „modrá planeta“. Hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody zabírá přes 70 % zemského povrchu – plochu 361 milionů km2. Oceány tak představují největší životní prostředí na Zemi. Vědci však dosud prozkoumali pouze […]
Jak si organismus může vytvořit biologickou paměť pro některé tak proměnné podmínky, jako je kvalita výživy nebo teplota, objevili vědci z John Innes Centre v britském Norwichi. Jejich objev vysvětluje mechanismus této paměti – druh biologického spínače – a také to, jak může být zděděna potomky. Některé studie ukazují, že v rodinách, kde generace rodičů […]
Drobounký a nepříliš nápadný jihoamerický vačnatec se zvláštním českým názvem kolokolo na první pohled nebudí dojem zvláště zajímavého tvora. Pro biology snažící se vystopovat dějiny savců s vakem na pozadí dějin utváření Země však v průběhu posledních desetiletí znamenal jednu z největších záhad. Co všechno dokáže o dějinách života napovědět poznání jednoho jediného druhu, vám […]
Kokosový ořech bychom mohli bez velkých rozpaků přirovnat ke švýcarskému armádnímu noži – má prakticky vše v jednom. Kokosové mléko uhasí žízeň, dužina nasytí, z vláken se dá tkát oblečení či rohože a skořápky lze proměnit například v dřevěné uhlí. Není divu, že se jimi lidé z příhodných oblastí vyzbrojovali na každou větší cestu. Před […]
Sněžný levhart (Uncia uncia), nazývaný také irbis horský, je kočkovitá šelma žijící především ve vysokých horách Střední Asie. Potkat jej tak lze v Himálaji, Pamíru, Ťan-Šanu či v pohoří Altaj, někdy až do výšky 6000 metrů n. m. Sněžný levhart se od ostatních kočkovitých šelem na první pohled odlišuje několika výraznými znaky. Nápadné jsou zvláště […]
Na amerických hlodavcích bobruškách zoology již delší dobu zaráží zvláštní úprava jejich chrupu, odborně zvaná hypsodontie. Tato úprava by totiž dávala smysl jen v úplně jiných podmínkách, než v jakých v současné době žijí. Američtí zoologové srovnali fosílie předků dnešních bobrušek a geologická data. „Aha-efekt“ se brzy dostavil: na vině byly vulkány. Hypsodontie je způsobem adaptace na konzumování […]
Nejznámější a zároveň i nejvyšší vodopád, jakým se může pochlubit okolí slovinského městečka Kobarid ležícího na řece Soče, je vodopád Kozljak. Z výšky 15 metrů padá do rozeklané rokle, připomínající krápníkové jeskyně. Součástí historické stezky po okolí Kobaridu, nacházejícího se nedaleko hranic s Itálií, je nejen vodopád Kozljak, ale i Italská kostnice či vojenské muzeum. […]
Středoamerické říční želvy překvapily nic netušící evoluční genetiky. Jak? Vědci zkoumali genom kriticky ohroženého druhu dlouhohlávka mexická (Dermatemys mawii), aby zjistili, jak se postupem času měnil v závislosti na oblasti, kde želvy žijí, a jak se jednotlivé skupiny želví populace mezi sebou křížily. A nenašli rozdíly. Proč? Dlouhohlávka zabydluje kalné a bahnité vody jižního Mexika, […]