Evoluce může probíhat u jednoho druhu tak rychle, že její dopad na populaci i její biologické projevy je možné pozorovat v průběhu několika málo generací. To dokazuje nový výzkum vědců z University of California v Riverside. Výzkumníci se zaměřili na mšice, obávané škůdce kulturních plodin, a testovali vliv jejich rychlého vývoje na divoké populace v rámci jednoho […]
Dezinfekce vnějších povrchů nemusí stačit k odstranění škodlivých patogenů. Z výsledků studie vědců z americké Purdue University vyplývá, že bakterie rodu Salmonella a bakterie Escherichia coli (E. coli) mohou přežívat i uvnitř rostlinných tkání. Bakterie s oprávněně špatnou pověstí, E. coli 0157:H7, byla přítomna v tkáních klíčků fazole mungo a v sazenicích arašídů. Semena rostlin tak musela […]
Mozky mláďat šimpanzů a lidí záhy po narození jsou si podobné. Přesně řečeno jsou podobně nerozvinuté a nevyzrálé v centrech, která jsou důležitá pro komplexní kognitivní funkce včetně rozhodování, sebevědomí a kreativity. Rozdíl se teprve vytváří během vývoje, u lidského mláděte přibývá v prefrontálních částech mozku podstatně více bílé hmoty mozkové, která obsahuje vysoký počet nervových vláken. […]
Jedním z důležitých motorů půdních ekosystémů je spolupráce mezi kořeny rostlin a vlákny hub, tzv. mykorrhiza. Rizikem, které hrozí každé spolupráci je však to, že se postupem času zvrhne do pouze jednostranného využívání. Vědci z britského Oxfordu nedávno přišli na to, že výměna živin mezi houbami a rostlinami se řídí pravidly férového obchodování. Výměna živin vypadá v základu […]
Ptáci jsou s největší pravděpodobností potomky některé z větví teropodních dinosaurů, kteří na rozdíl od svých neopeřených příbuzných přežili obří katastrofu na konci křídy. Je proto jen logické vyvozovat, že dinosauři a ptáci žili alespoň nějakou na Zemi bok po boku. Nový nález z Kazachstánu ukazuje, že na sklonku své nadvlády nad souší se o ni dinosauři dělili […]
Vlna tsunami, která rozčísla hladinu Tichého oceánu 11. března tohoto roku a způsobila zkázu na pobřeží Japonska, měla své dozvuky i ve velmi vzdálených oblastech. Jedním z nich byla oblast Sulzbergova zálivu, který tvoří krajní výspu Rossova moře u pobřeží Antarktidy. Vlna tsunami, která zde dosahovala už jen výšky pouhých 30 cm byla dostatečně silná na […]
Nálezy fosilizovaných stop dávno vyhynulých tvorů jsou sice poměrně vzácné, skutečnou raritu však pro vědce nepředstavují. Nalézt však fosílii zvířete současně s jeho posledními stopami, to už je vzácnost mnohem větší. Polským vědcům se nedávno podařilo objevit „zkamenělý okamžik“ smrti býložravého dinosaura protoceratopse. Fosílie stop nazývají vědci ichnopecies a věnuje se jim téměř celé samostatné odvětví […]
Tým francouzských paleontologů, který byl vyslán na jednu z řady výzkumných expedic do africké Ugandy, nedávno ohlásil velmi zajímavý objev. V oblasti Karamoja na severovýchodě této rovníkové africké země byla nalezena velmi dobře zachovaná lebka vzdáleného příbuzného dnešních lidoopů. Druh Ugandapithecus major, jehož desetiletému samci lebka patřila, byl stromově žijící vegetarián velikosti asi dnešního šimpanze. Kapacitou […]
Velryba černá (Eubalaena glacialis) patří k nejohroženějším druhům mořských kytovců. Poslední satelitní sčítání těchto majestátních savců, provedené v roce 2005, odhalilo pouze posledních 361 individuí. Dnes již sice nejsou tak ohroženy velrybáři, na neustále pokračujícím úbytku jejich počtu však také nese vinu člověk. K úhynu velryb dochází každoročně jednak díky jejich zapletení do rybářských sítí, jednak díky […]
Dánští vědci z Univerzity v Kodani se rozhodli vnést jasno do debat okolo přibývání a ubývání mořského ledu v Severním ledovém oceánu i změn jeho rozsahu v letním období. Debaty podporovalo i to, že k dispozici nebyl dostatek spolehlivých dat, satelitní pozorování a přesná měření z průzkumných letadel a lodí máme až z relativně krátkého současného období. Dánští vědci […]
Evoluce opět ukázala, že menší a slabší má šanci, když je chytřejší. Africký hlodavec chlupáč dlouhosrstý (Lophiomys imhausi) používá na svou obranu jed stromu Acokanthera schimperi z čeledí toješťovitých (Apocynaceae). Není sám, stejný používají i domorodci k napouštění šipek. Chlupáč to vzhledem ke svým možnostem vyřešil po svém – napouští sám sebe. Vědci z Oxfordu, kteří chlupáče zkoumali, […]
Pokud jste to netušili, tak váš pupík (jizva po oddělení pupečníkové šňůry po narození) může být demostrací biologické druhové pestrosti. Může být totiž útočištěm průměrně 70 druhů hub, kvasinek nebo bakterií. Proč pupík? Malé kolonizátory tam neruší tolik hygienické přípravky, pleťové vody, UV záření… Tímto výzkumem se zabýval celý tým vědců pod vedení Roba Dunna […]