Objev nového druhu v tak dobře probádané skupině, jako jsou primáti, vzbudí mezi odborníky i laiky vždy velký ohlas. Nejinak tomu bylo i před několika dny, kdy skupina vědců pracujících v rovníkové Africe ohlásila objev zcela nového druhu kočkodana. Jde teprve druhý objev nového druhu vyššího afrického primáta za posledních 28 let. První exemplář nového druhu kočkodana, […]
Hlasitost ptačího zpěvu, jímž samci vábí samičky či značkují své teritorium, bývá většinou jednoznačně spojena se silou svého původce. Jinými slovy: čím hlasitější zpěv, tím úspěšnější pták. Tým německých ornitologů však nedávno zjistil, že přinejmenším v jednom případě je naopak. Tímto ptačím podivínem je vrabec skalní. Vrabci skalní jsou ptáci, kteří jsou na první pohled takřka […]
Mezi hmyzem nalezneme řadu druhů či celých skupin, které jsou proslulé skutečně jedinečným čichem. Nedávné výzkumy genetiků z prestižní Vanderbiltovy univerzity v Nashville prokázali, že mravenci jsou výjimečně dobře adaptování pro rozlišování vůní. Mezi vším hmyzem drží mravenci nyní oficiální rekord. Genetici pod vedením Lawrence Zweibela nedávno provedli kompletní zmapování genů mravenců druhů Camponotus floridanus a Harpegnathos […]
Zkoumat, která ze všech věcí na světě je nejvíce modrá zní laikům nejspíše jako skutečná potrhlost. Takové zjištění je však obvykle vedlejším produktem výzkumu optických vlastností nejrůznějších materiálů. Podle vědců z univerzity v Cambridge získaly pomyslné prvenství mezi přírodními materiály plody africké pralesní rostliny. Rostlina Pollia condensata, která je k nalezení v pralesech subsaharské Afriky, má velmi zvláštní plody. […]
Poznatky o nečekaných souvislostech napříč biosférou dokáží často až vyrazit dech. Nedávná studie ekologů z univerzity v kalifornském Santa Cruz ukázala, že existuje i souvislost mezi početností vyder mořských a globálním oteplováním. Zajímá vás, jak taková souvislost vypadá? Vydry mořské jsou mořští predátoři, obývající pobřežní vody západu Severní Ameriky. V minulosti téměř padly za oběť touze člověka po […]
Mohutné vrstvy jílu, které lze spatřit na řadě míst povrchu Marsu, dlouho nechávali vědce v naději, že v minulosti byl povrch rudé planety poměrně příznivým místem pro život. Jíly totiž mohly vzniknout podobně jako na Zemi interakcí s vodou. Podle nových výzkumů však mocné vrstvy jílu mohly vzniknout i díky dávné vulkanické činnosti. V průběhu marsovské geologické epochy noachianu (před 4,2 […]
Náhlé objevení velkého množství medúz v blízkosti pobřeží (tzv. jellyfish swarms) je problém, který trápí řadu příbřežních oblastí včetně letovisek. Tento jev je navíc v posledních letech stále častější. Jaký má ale důvod? Bohužel – vědci příliš netuší. Podle nové hypotézy „trojského koně“ je příčinou tohoto jevu, jak jinak, člověk. Podle mezinárodního týmu vědců vedeného Carlosem Duartem […]
Osamělý a nepříliš inteligentní lovec, který pomalými tempy propátrává oceánské vody. Takový je většinový obrázek života žraloků. Nové výzkumy žraloků citrónových však ukázaly, že se tito žraloci nejen sdružují, ale dokáží se od sebe i vzájemně učit. Tuto schopnost doposud vědci předpokládali jen u vyspělejších skupin obratlovců. Příslušníci některé druhů žraloků se rádi sdružují do […]
Vědci možná odkryli jeden z prvních příznaků Alzheimerovy choroby. Podle jejich výzkumu může být indikátorem této neurologické choroby problém se spánkem. Nezvratné změny v mozku, které Alzheimer vyvolává, vedou k demenci. Věda však dosud nezná příčinu, ani chorobu neumí nijak vyléčit. Známé projevy pak jsou až ztráta paměti. Odborníci z Lékařské školy Washingtonovy univerzity v St […]
Vědci objevili zajímavý úkaz, když sledovali sexuální chování blízkých bratranců, monogamního křečka kalifornského (Peromyscus californicus), který zůstává po celý život v jednom páru a křečka dlouhoocasého (Peromyscus maniculatus), který je promiskuitní. Promiskuitní hlodavec měl mnohem vyvinutější imunitu, aby odrazila všechny nemoci od bakterií sexuálních partnerů, než jeho mravný kolega. Na univerzitě Berkeley v Kalifornii navíc doložili, […]
Vědci poprvé v historii pomocí genové terapie opravili poškozený čich u myší. Vrozenou anosmii, což je lékařský termín pro takzvanou čichotupost, tedy ztrátu čichu, léčili na Michiganské univerzitě v Ann Arbor v USA pomocí terapie řasinek. Každá čichová buňka má asi tucet jemných chloupků, řasinek (cilia), které vyčnívají do vrstvy hlenu. Hlen zvlhčuje řasinky a […]
Jedna ze světově nejoblíbenějších okrasných rostlin, pelargonium, získala hypoalergenní podobu. Díky genovému inženýrství nový typ květiny neprodukuje pyl a tak u alergiků nezpůsobuje žádné nepříjemnosti, jako je kýchání. Biologové ze Španělských institucí Celular de Plantas a Biomiva SL si vzali na pomoc bakterii Agrobacterium tumefaciens, která běžně infikuje dvouděložné rostliny a vytváří pak nádory v rostlinných […]