Čeští vědci rozluštili tajemství pískovcových útvarů. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a „inteligentní“ organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje, a zůstávají jen nosné prvky. Pískovcová skála je propojena v jeden celek tlakovým polem […]
Přírodovědci objevili v Národním parku Podyjí velmi vzácného a silně ohroženého brouka – rýhonosce s latinským názvem Rhabdorrhynchus echii. Jde o živočicha, který žije na rostlině hadinec obecný a v České republice ho lze najít ojediněle v nejjižnějších a nejsušších částech Moravy. V Podyjí byl však spatřen poprvé. Jeho výskyt je dalším důkazem postupného oteplování klimatu […]
Vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR se podařil významný průlom při mapování genetického kódu pšenice. Vyvinuli novou metodu, která celý proces zjednodušila a zrychlila. Genom pšenice nejprve speciálním postupem rozdělili na jednotlivé chromozomy, kterých je 21 a ty se pak luštili samostatně, což celý proces zrychlilo 21x. I díky jejich přínosu […]
Nová zpráva, kterou vypracovali američtí, britští a nizozemští vědci varuje před úbytkem tučňáků císařských v Antarktidě. Vlivem klimatických změn by se jejich populace, která v současnosti čítá přibližně 600 tisíc zvířat, mohla do roku 2100 snížit o 19 – 33 procent. Největší hrozbou pro tučňáky císařské (Aptenodytes forsteri), kteří jsou největšími a nejtěžšími ze všech […]
Podle nového výzkumu vědců je přínos velryb pro správné fungování oceánů zásadní.Velryby jsou pro ekosystém mimořádné důležité mimo jiné i tím, že v moři vyměšují. Jejich výměšky jsou totiž cenným zdrojem živin pro plankton. V hloubce 150 metrů se velryby nakrmí krilem čili malými mořskými korýši. Vyměšují však až na hladině a často stovky kilometrů daleko. Vynesou […]
Existenci obrovského ptáka potvrdili angličtí vědci. Rozpětí jeho křídel bylo větší než šest metrů. Podle vědců jde o ptáka s největším rozpětím křídel, který kdy brázdil nebe. Pravěký letec jménem Pelagornis sandersi byl totiž dvakrát větší než největší pták současné planety albatros královský. Navíc to zřejmě byl zdatný letec. „Pelagornis sandersi zřejmě dokázal překonat neuvěřitelné […]
Prapták archaeopteryx neměl prý své peří původně kvůli létání. Mělo ho především chránit před chladem a hlavně ho zdobit. Tento závěr vyplývá z nové vědecké studie. Paleontologové podrobili výzkumu fosílii archaeopteryxe, která byla objevena teprve v roce 2011. Zachovalost tohoto exempláře umožnila dosud nejlepší výzkum tělní pokrývky těchto živočichů. Bádání ukázalo, že praptákovi rostlo peří […]
V propasti Macocha v Moravském krase byl objeven dosud neznámý druh pavouka z čeledi šestiočkovitých. Dostal jméno šestiočka moravská, sdělil jeho objevitel Milan Řezáč z entomologického oddělení Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. Své nejbližší příbuzné má tento pavouk až v severní Itálii. Jeho objevitel se výzkumu pavouků věnuje dlouhodobě. Před šesti lety na jižní Moravě […]
Vědci z australské University of Queensland identifikovali klíčové geny, které pomáhají žabám Cyclorana alboguttata, který tráví zimní spánek zahrabané v zemi, zabránit svalovému plýtvání. Tyto poznatky by mohly v budoucnu pomoci předejít svalové atrofii u ležících pacientů nebo astronautů. U většiny savců, včetně člověka, pokud jsou svaly neaktivní po delší dobu, ztrácejí kondici a chřadnou. […]
Dobu ledovou, která před 2,6 miliony let pokryla velkou část severní polokoule, mohlo podle nové teorie způsobit spojení Severní a Jižní Ameriky, což způsobilo změnu salinity Tichého oceánu. To postupně vedlo ke změnám větrů a intenzivnějším monzunům. To způsobilo intenzivnější sněžení a růst velkých ledovců, z nichž některé dosáhly tloušťky až 3 kilometry. „Až do […]
Parazitičtí prvoci kmene Apicomplexa, kteří způsobují malárii, mění chemické složení vůně svých hostitelů, aby více přitahovali komáry. Cílem je zajistit lepší šíření svých potomků. „Myši infikované malárií jsou více atraktivní pro komáry než neinfikované myši,“ řekl Mark Mescher, profesor entomologie na Pennsylvania State University. Pro tyto komáry jsou přitom nejatraktivnější v období, kdy je nemoc […]
Skupina vědců pod vedena Johna Dombachera z Kalifornské akademie věd popsala dosud nejmenší druh bércouna, což jsou drobní savci, kteří na první pohled zaujmou svým výrazným protáhlým čenichem, který tvoří miniaturní chobot. Vzhledem se sice podobají rejskům, ale příbuzensky jsou bližší hrabáčům, sirénám a slonům. Nový druh pojmenovaný Macroscelides micus měří i s ocasem pouhých […]