Australští vědci tvrdí, že pavoučí jed může obsahovat látky, které dokáží dlouhodobě tlumit bolest. Během laboratorních testů se jim podařilo získat z jedu sloučeniny, jež blokují protein, který má na starost přenos bolesti do mozku. „Pavouci jed používají k omráčení či usmrcení své kořisti. Jed pracuje na výše zmíněném principu. Jeho složky přeruší přenos signálů mezi nervy […]
Psi, kteří byli vyšlechtěni z vlků, patří po bok člověka už od dávných dob. Už v pravěku mu pomáhali při lovu, či hlídání jeho obydlí. Jejich přínos lidstvu však byl pravděpodobně mnohem větší. Uznávaná americká antropoložka Pat Shipman z Pensylvánské státní univerzity zastává odvážnou teorii, že psi měli před 40 tisíci lety důležitou úlohu při vytlačování neandrtálců a […]
Letošní zima se moc nepředvedla. Sice krutě udeřila například na severovýchodě USA, v Bostonu dokonce přinesla rekordní sněhovou nadílku, ale celkově dostala pro toto roční období přízvisko dosti nelichotivé: nejteplejší zima planety v historii měření. Podle údajů z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byla průměrná celosvětová teplota od prosince 2014 do února 2015 o 0,79 °C […]
Nové letecké studie daly vědcům zcela nové poznatky o Totten Glacier – jednom z největších světových ledovců, který se rozprostírá ve východní Antarktidě. Totten Glacier má zhruba podobnou rozlohu jako Kalifornie – alespoň v současné době. Glaciologové v něm objevili síť tunelů a kanálů, kterými do ledovce vniká teplá voda a urychluje jeho tání. „Tento […]
Vědci z University of Leeds dospěli ve své studii ke zjištění, že Amazonské deštné pralesy se pravděpodobně blíží k hranici, kdy už nebudou schopny absorbovat více oxidu uhličitého z atmosféry. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého vedou k urychlení fotosyntézy, což má za následek větší nárůst biomasy, z čehož plyne, že stromy rostou rychleji. Oxid uhličitý se mění na pevný uhlík ve […]
Již více než 200 let ornitologové hledají odpověď na otázku, proč ptáci některá vejce podstrčená do jinými ptáky do svých hnízd přijmou, a jiná ne. Nikoho však nenapadlo, že rozhodnutí samičky závisí mimo jiné i na tom, zda výzkumníka u svého hnízda nachytá při činu. O změnu se postarali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého […]
Podle českých polárníků z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jsou těla uhynulých tuleňů významným lokálním zdrojem živin pro drobnou polární vegetaci, například sinice a řasy. Vědci z Ústavu experimentální biologie nedaleko Jižního pólu studují klimatické změny související s globálním oteplováním a arktickými oázami. To jsou místa, kde po ústupu arktického ledovce vzniká drobný život v podobě […]
Ptáci opanovali téměř všechny ekosystémy. Dokázali se přizpůsobit i těm nejkrutějším podmínkám. Přežijí v tropech, pouštích i ledových pustinách. Ale proti klimatickým změnám jsou bez šance. Globálně je vyhynutím ohrožen každý osmý ptačí druh. To je celkem 1300 druhů napříč všemi kontinenty! Hrozí nám probouzení bez ptačího zpěvu? Populace ptactva v Evropě rapidně poklesla. Britští ekologové z University of Exeter zjistili, že […]
Podle skupiny vědců vedených docentem Robinem Allabym z University of Warwick se pšenice objevila poprvé na britských ostrovech před 8 000 lety. Tedy dvě tisíciletí předtím než se zde rozvinulo zemědělství. Robin Allaby a jeho kolegové našli stopy DNA jednozrnné pšenice v sedimentech vyzdvižených z podvodního naleziště poblíž Isle of Wight. „Tento důkaz DNA ukazuje dávné kulturní propojení mezi Británií […]
Prapředci hrochů obývali před 35 milióny lety dávné oceány. Důkazy pro to přináší studie paleontologů z University of Montpellier. „Původ hrochů byl až donedávna obestřen tajemstvím,“ uvádí spoluautor studie Fabrice Lihoreau. „Nyní můžeme říci, že hroši pochází z vyhynulého druhu anthracotheres, který se vyvinul ze stejných předků jako kytovci.“ Problém v určení původu činila především absence fosilních nálezů hroších […]
Tým genetiků pod vedením Leifa Anderssona z univerzity v Uppsale rozluštil kompletní genom 120 jedinců čtrnácti druhů galapážských pěnkavek a jednoho druhu pěnkavky z blízkého Kokosového ostrova. Podařilo se jim tak dokázat, že všechny druhy těchto pěnkav se vyvinuly z jednoho společného předka. V genetickém kódu pěnkav vědci našli část, kde se nachází gen označovaný […]
Speciální laser Asterix patří mezi tři největší lasery v Evropě. Komplikovaná soustava trubic a optických čoček poodhalila tajemství vzniku části genetického kódu. Na laseru, který se nachází v pražských Ďáblicích, se provádí řada náročných vědeckých experimentů. Ultrakrátké záblesky, které nejsou delší než miliardtina vteřiny, kopírují podmínky, které se na naší planetě běžně nevyskytují. Panuje při […]