Vědci z University of Leeds dospěli ve své studii ke zjištění, že Amazonské deštné pralesy se pravděpodobně blíží k hranici, kdy už nebudou schopny absorbovat více oxidu uhličitého z atmosféry. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého vedou k urychlení fotosyntézy, což má za následek větší nárůst biomasy, z čehož plyne, že stromy rostou rychleji. Oxid uhličitý se mění na pevný uhlík ve […]
Již více než 200 let ornitologové hledají odpověď na otázku, proč ptáci některá vejce podstrčená do jinými ptáky do svých hnízd přijmou, a jiná ne. Nikoho však nenapadlo, že rozhodnutí samičky závisí mimo jiné i na tom, zda výzkumníka u svého hnízda nachytá při činu. O změnu se postarali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého […]
Podle českých polárníků z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jsou těla uhynulých tuleňů významným lokálním zdrojem živin pro drobnou polární vegetaci, například sinice a řasy. Vědci z Ústavu experimentální biologie nedaleko Jižního pólu studují klimatické změny související s globálním oteplováním a arktickými oázami. To jsou místa, kde po ústupu arktického ledovce vzniká drobný život v podobě […]
Ptáci opanovali téměř všechny ekosystémy. Dokázali se přizpůsobit i těm nejkrutějším podmínkám. Přežijí v tropech, pouštích i ledových pustinách. Ale proti klimatickým změnám jsou bez šance. Globálně je vyhynutím ohrožen každý osmý ptačí druh. To je celkem 1300 druhů napříč všemi kontinenty! Hrozí nám probouzení bez ptačího zpěvu? Populace ptactva v Evropě rapidně poklesla. Britští ekologové z University of Exeter zjistili, že […]
Podle skupiny vědců vedených docentem Robinem Allabym z University of Warwick se pšenice objevila poprvé na britských ostrovech před 8 000 lety. Tedy dvě tisíciletí předtím než se zde rozvinulo zemědělství. Robin Allaby a jeho kolegové našli stopy DNA jednozrnné pšenice v sedimentech vyzdvižených z podvodního naleziště poblíž Isle of Wight. „Tento důkaz DNA ukazuje dávné kulturní propojení mezi Británií […]
Prapředci hrochů obývali před 35 milióny lety dávné oceány. Důkazy pro to přináší studie paleontologů z University of Montpellier. „Původ hrochů byl až donedávna obestřen tajemstvím,“ uvádí spoluautor studie Fabrice Lihoreau. „Nyní můžeme říci, že hroši pochází z vyhynulého druhu anthracotheres, který se vyvinul ze stejných předků jako kytovci.“ Problém v určení původu činila především absence fosilních nálezů hroších […]
Tým genetiků pod vedením Leifa Anderssona z univerzity v Uppsale rozluštil kompletní genom 120 jedinců čtrnácti druhů galapážských pěnkavek a jednoho druhu pěnkavky z blízkého Kokosového ostrova. Podařilo se jim tak dokázat, že všechny druhy těchto pěnkav se vyvinuly z jednoho společného předka. V genetickém kódu pěnkav vědci našli část, kde se nachází gen označovaný […]
Speciální laser Asterix patří mezi tři největší lasery v Evropě. Komplikovaná soustava trubic a optických čoček poodhalila tajemství vzniku části genetického kódu. Na laseru, který se nachází v pražských Ďáblicích, se provádí řada náročných vědeckých experimentů. Ultrakrátké záblesky, které nejsou delší než miliardtina vteřiny, kopírují podmínky, které se na naší planetě běžně nevyskytují. Panuje při […]
Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se Evropou prohnaly v několika smrtících vlnách, mohou krysy. Tito hlodavci patřili k běžným obyvatelům středověkých měst a obcí. Soudilo se, že smrtelnou nákazu na člověka přenesly blechy z infikovaných obyvatelů sýpek a sklepů. Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou v tom, ale krysy nevině. […]
Psi, kteří byli vyšlechtěni z vlků, patří po bok člověka už od dávných dob. Už v pravěku mu pomáhali při lovu, či hlídání jeho obydlí. Jejich přínos lidstvu však byl pravděpodobně mnohem větší. Uznávané americká antropoložka Pat Shipman z Pensylvánské státní univerzity zastává odvážnou teorii, že psi měli před 40 tisíci lety důležitou úlohu při převzetí území našimi […]
Obojživelníci od tropů až po mírné pásmo jsou decimováni závažnou chorobou – chytridiomykózou. Chytridiomykóza obojživelníků je způsobována parazitickou houbou (Batrachochytrium dendrobatidis), která byla poprvé identifikována v roce 1990. Následně se přehnala jako vlna tsunami po celém světě. Postihla více než 350 druhů obojživelníků a způsobila vyhynutí 35 z nich. Houba infikuje obojživelníky přes kůži a […]
Slunce jako nepřítel? Podle norských vědců má sluneční svit vliv na reprodukci a délku života. Jejich výzkum ukazuje, že zvýšená hladina ultrafialového záření, může mít dopad na plodnost a úmrtnost. Sluneční aktivita závisí na slunečních skvrnách. Když jich je více, je svit slunce intenzivnější a na Zemi tak dopadá více UV záření. Vědci zjistili, že […]