Britští vědci z University of Leeds vytvořili změnou jediného genu neobvykle inteligentní myši. Kromě zvýšené inteligence se lépe vypořádaly i s pocity úzkosti a strachem. Od zmapování jejich schopnosti učit se a paměti si vědci slibují posun ve vývoji nových léčebných metod neurodegenerativních onemocnění souvisejících se stárnutím, jako je například Alzheimerova choroba, nebo schizofrenie. Pomocí […]
Vědci z univerzity v Sydney upozorňují, že nedostatek informací o nemocech zvířat by mohl představovat hrozbu pro lidské populace. Mnoho ze současných epidemií jako je ebola, hendra virus a další, mají původ u divoce žijících zvířat. Pro odborníky je ovšem důležitější lidské zdraví a proto se zvířecím infekčním nemocem nevěnuje téměř žádná pozornost. Epidemiologové ze Sydney analyzovali […]
Vlk obecný (Canis lupus) je rozšířen po celé severní polokouli, ovšem v mnoha místech, kde dříve býval hojný, je vyhuben. V České republice žije velmi omezené množství této psovité šelmy. Vlci jsou schopni při honbě za potravou vyvinout rychlost 45 km/hod., krátkodobě dokonce 58 km/hod. Jejich 42 zubů dokáže kořist chytit a usmrtit.Vlčí srst se […]
Vědci z Velké Británie objevili první fosilii hada se čtyřmi končetinami. Objev vrhá nové světlo na evoluci plazů. Druh pojmenovaný Tetrapodophis amplectus má nohy, které patrně nesloužili k pohybu, ale k uchopení a držení kořisti. Používány mohly být také při páření, k „objímání“ partnera. Název hada je odvozen od této spekulace a v překladu znamená – čtyřnohý objímací had. […]
Včely u svých potomků přirozeně zajišťují imunitu vůči specifickým nemocem, které se v jejich okolí vyskytují. Nyní vědci poprvé zjistili, jakým způsobem tak činí. Mezinárodní tým odborníků se zaměřil na krevní bílkovinu včel zvanou vitelogenin, o níž byl přesvědčen, že je za imunitu včel zodpovědná. Bílkovinu vědci studovali 15 let, nyní záhadu konečně rozluštili. V kolonii včel královna […]
Jak by mohla zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v našem ovzduší v budoucnu ovlivnit kvalitu klíčových plodin, jako je pšenice nebo ječmen? Právě to zjišťují badatelé z Centra výzkumu globálních změn Akademie věd ČR, a to pomocí unikátní experimentální stanice nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Nová stanice je složena z 24 speciálních skleníků a umožňuje badatelům pozorovat […]
Zplodiny ze spalování fosilních paliv by mohly v budoucnu negativně ovlivnit radiokarbonové datování, které je jednou z nejrozšířenějších metod určování stáří archeologických nálezů. Nadměrná produkce oxidu uhličitého, jež se dostává do atmosféry, by mohla způsobit nepřesnost metody. Podle vědců budou v roce 2050 nové předměty vykazovat stejné hodnoty uhlíku, jako objekty, jež jsou dnes datovány jako tisíc let staré. […]
Většina jedovatých žab produkují jed ve žlázách na kůži a do krve predátora ho přenášejí dotykem nebo snězením. Brazilský biolog Carlos Jared se svými kolegy objevil dvě rosničky, které si vyvinuli unikátní způsob, jak dostat tyto škodlivé sekrety do těla jiného zvířete pomocí kostnatých ostnů na hlavě. K objevu došlo přitom náhodou, když Jareda zvedl […]
Světové středisko pro monitorování ledovců (WGMS) se sídlem na Curyšské univerzitě vydalo alarmující zprávu. Rychlost tání ledovců od počátku století dosahuje rekordních hodnot a je nezadržitelné. Podle autora studie Michaela Zempa se nyní tloušťka sledovaných ledovců snižuje ročně o půl až jeden metr, což je dvakrát až třikrát víc, než byl průměr ve 20. století. […]
Jako bezduchá zombie ovládaná svým pánem, běhá pavouk nahoru a dolu, aby posílil svou síť. Po dokončení úkolu čeká pavouka smrt a jeho síť se promění na domov larev tvora, který ho zotročil. Přesně takový vztah mezi pavoukem Cyclosa argenteoalba z čeledi křižákovití a parazitickou vosou Reclinervellus nielseni, kteří žijí v japonské prefektuře Hyogo, ukázala […]
Rostliny v případě ohrožení vysílají do svého okolí chemické látky, aby o blížícím se nebezpečí daly vědět sousedkám. „Slyší“ chroupání housenky a přivolávají hubitele parazitů. Jejich specifický „slovník“ čítá stovky tisíc různých výrazů. Rostliny mají na rozdíl od lidí a zvířat jednu nevýhodu, nepohybují se. Nemohou tedy prchnout před nebezpečím ani si obstarat živiny, které jsou […]
Výzkum zkamenělin na Antarktickému poloostrovu přinesl objev nejstarší známé spermie, která je stará 50 milionů let. Zkamenělá podlouhlá vlákna a tyčinky zrnitého tvaru nalezl mezinárodní vědecký tým na vnitřní straně 1,5 milimetrů dlouhé úlomku fosílie kokonu opaskovce. O deset milionů let tak překonaly dosud nejstarší známé spermie, které pochází od Chvostoskoka (Collembola) nalezeného v kusu […]