Energie, která bez využití mizí v zemi, to jsou blesky doprovázející pozemské bouře. Zatím je lidé spoutat neumějí, a tak toto obrovské množství energie mizí bez užitku. Kromě výboje velice vysokého napětí (řádově až miliony voltů) je úder doprovázen i prudkým zahřátím vzduchu až na 30 000 °C. Výboj blesku se někdy vydává na cestu více drahami […]
Za posledních 800 tisíc let kleslo množství atmosférického kyslíku o přibližně 0,7 procenta. Zjistili to vědci z americké Princeton University, kteří prozkoumali vzduchové bubliny uvězněné ve starém ledu v Grónsku a Antarktidě. Změřením poměru kyslíku k dusíku v těchto prehistorických bublinách, vědci odhadují atmosférický tlak kyslíku v minulosti. Kyslík je klíčem k životu na Zemi, […]
Určit, kdy jablka dosáhla bodu, kdy jsou ideálně zralá, může být pouhým pohledem obtížné. Pokud je však utrhnete dřív, budou nezralá, a když je necháte na stromě déle, budou přezrálá. Vědci z MIT vyvinuli kapesní spektrometr, který dokáže vyhodnotit, jak je jablko zralé, měření záření chlorofylu ve slupce ovoce pod ultrafialovým světlem. Údaje o světle […]
Předchůdce dnešní pizzy začali péct již staří Egypťané, a to v podobě jakýchsi jednoduchých plochých koláčů. Od Egypťanů se tuto dovednost naučili Římané a díky nim se umění pečení pizzy rozšířilo do celé Itálie, která dala pizze i jméno. Název je totiž odvozen z neapolského dialektu, kde slovo picea označovalo pečené placky z kynutého těsta pokryté dalšími ingrediencemi, […]
Tým britských a mexických vědců jako první prokázala, že se částice magnetitu ze znečištěného ovzduší mohou usazovat v mozku. Zjistili to při zkoumání mozkové tkání 37 lidí, z nichž 29 ve věku od tří do 85 let pocházelo z mexické metropole Mexico City a zbývajících osm ve věku od 62 do 92 let žilo v […]
Co stojí za smrtí uhynulých mořských živočichů? Některé části oceánů v blízkosti pobřeží jsou totiž prakticky bez života. Podle vědců nejde o nějakou nenadálou a rychlou ekologickou katastrofu, ale o trvalý a dlouhodobě se opakující nedostatek kyslíku vyvolaný nadměrnou spotřebou průmyslových hnojiv. Počet mrtvých zón vzrostl od roku 1995 na více než 400 a jejich rozloha činí více než 245 000 kilometrů čtverečních. […]
Začátkem září se v německém Halle konala ornitologická konference Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council – EBCC). Slétlo se na ni přes 250 ornitologů z celého světa. Hlavním cílem setkání bylo sdělit nové znalosti o sčítání, výzkumu a ochraně ptáků v různých ekosystémech. Na programu byly též dlouhodobé projekty, například celoevropský monitoring běžných druhů ptáků […]
Pojmem tornádo označujeme silně rotující vír, jehož osa je vertikální, a jenž se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, přičemž je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Vír je natolik silný, že dokáže unést předměty o hmotnosti až 5 tun. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 […]
Konzumace alkoholu obecně narušuje úsudek, podle nové studie však má pití piva přesně opačný účinek. Švýcarští vědci z univerzity v Basileji zjistili, že může zlepšit schopnost lidí rozpoznat určité emoce, jako je štěstí. Během studie měla skupina 60 osob ve věku od 18 do 50 let za úkol vypít přibližně půl litru alkoholického nebo nealkoholického […]
Jedním z nejodolnějších organismů na světě jsou pouhý milimetr velké želvušky (Tardigrada). Vyskytují se v téměř každém prostředí. Zvládnout teploty od mínus 270 do téměř 100 stupňů Celsia, nevadí jim šestinásobně vyšší tlak, než je na dně Mariánského příkopu, nebo naopak prostředí otevřeného vesmíru. Japonští vědci nyní objevili mechanismus, kterým se želvušky brání před účinky […]
Čeští vědci došli ke zjištění, že za výrazný úbytek hmyzožravých netopýrů může plísňové onemocnění. Plíseň Pseudogymnoascus destructans napadá netopýry v zimě během období hibernace a způsobuje jim tzv. syndrom bílého nosu. Období zimního spánku je pro hmyzožravce kritické, po dobu až šesti měsíců není dostupná žádná potrava. Drobní létající savci setrvávají ve stavu strnulosti a právě […]
Havajská drobná sépie, označovaná jako sepiola kropenatá (Euprymna scopoles), dorůstá délky asi tří centimetrů a váží asi 2,5 gramu. Přes titěrné rozměry jí odborníci věnují velkou pozornost. Sepiola velmi intenzivně svítí. Světlo si nevyrábí sama. Hostí ve speciálním orgánu na spodní straně těla bakterii Vibrio fischeri. Ta je ve výrobě světla vyhlášeným přeborníkem. Je k […]