Premenstruační syndrom (PMS) nejspíš způsobuje snížená produkce melatoninu – hormonu, který je spojen s nutkáním ke spánku. Nejzávažnější forma PMS se nazývá premenstruační dysforická porucha a trpí jí 3 – 8 % žen v reprodukčním věku. Vede k podstatným omezením běžných činností a charakterizuje ji kombinace psychických a fyzických příznaků (např. bolesti hlavy, zad, kloubů, poruchy spánku, deprese, […]
Byliny, využívané po staletí až tisíciletí v tradiční čínské medicíně, mají řadu jedinečných vlastností i z hlediska nejmodernější lékařské vědy. Tajemství efektivity antimalarika nedávno odhalili čínští vědci ve spolupráci s Američany ze Scrippsova institutu. Rostlina známá pod názvem „Čchang Šan“ patří do čeledi hortenziovitých a její přesný vědecký název zní Dichroa febrifuga Lour. Čínská medicína ji již pod […]
Ruka, orgán práce. Tak vypadá nejčastější vysvětlení skutečnosti, proč se naše jemná motorika tak moc liší od schopností našich příbuzných. Vyvinula se však skutečně kvůli tomu, aby byla schopná posouvat dál lidské technologické schopnosti? Podle nové teorie tomu bylo spíš proto, abychom mohli svého bližního lépe praštit do nosu. Podle Davida Carriera z univerzity v Salt Lake […]
Genová exprese, tedy to, jakým způsobem je genetická informace v nitru našich buněk čtena a překládána, se mění prakticky s každou vteřinou našeho života. Francouzští vědci nedávno zjistili, že významnou okolností, která mění přepisování genů v mozku, je šikana ze strany vrstevníků. Důsledky si pak může šikanovaná osoba nést celý život. Naše genetická výbava se v průběhu života nemění, […]
Medúza čtyřhranka Fleckerova, přezdívaná také mořská vosa, disponuje jedním z nejsilnějších a také nejbolestivěji působících jedů v živém světě. Jediná medúza má tolik jedu, že by dokázala usmrtit až 60 lidí. Proti jejímu jedu doposud neexistoval protijed. Vědci z Havaje však nedávno kápli na jednoduchou sloučeninu, která by mohla ročně zachránit desítky životů plavců a surfařů. Lékaři, kteří […]
Nová vědecká studie prokázala, že olympionici žijí v průměru o 2,8 let déle než běžná populace. Shromážděná data zahrnula 15,174 atletů, kteří vyhrávali medaile od roku 1896. Po třiceti letech od výhry byli porovnáváni s kontrolní populací (lidé se stejným rokem narození, ovšem ne sportovci) a zjistilo se, že olympioniků je o 8 % více naživu. V další […]
Nejčastější potravinovou nákazou je v USA hepatitida typu A či norovir (který způsobuje gastroenteritidu). Vědci z Centra pro bezpečnost potravin na univerzitě v Georgii testovali způsoby přenosu z kontaminovaných potravin. Snímali viry z nožů, kterými se před tím nakrájela infikovaná potravina. Následně se měřilo jejich množství. Testovaly se melouny, rajčata, jahody a okurky. Bez ohledu na druh, povrch či ostrost […]
Kouření způsobuje řadu zdravotních komplikací. Kromě prokazatelného vlivu na kardiovaskulární systém a plíce existují potíže, které nemají prvotní příčinu v kouření. Ovšem jejich průběh je u kuřáků drastičtější, dotyční mají více komplikací a hůře se uzdravují. Jedná se například o postižení trávicího ústrojí (od paradontózy přes žaludeční vředy až po chronický zánět jícnu a pankreatu), poruchy […]
Inkontinence, neboli samovolný únik moči či stolice, je mylně spojována především se staršími lidmi. Tento zdravotní problém, který je navíc vnímám jako choulostivé téma vyvolávající bezděky pocit studu, postihuje jak ženy, tak muže všech věkových kategorií. Statistiky uvádějí, že inkontinencí, třebaže jen přechodnou, trpí 50 % všech žen, a to i v produktivním věku. Příčiny mohou […]
Stav opilosti je zkoumán vědci velmi zeširoka – taková octomilka má s lidským alkoholismem mnoho společného. Letos v březnu bylo zjištěno, že samci octomilek se uchylují k alkoholu častěji, když se s nimi zrovna odmítla spářit samice. V prosinci se k těmto malým muškám vědci vrátili, aby se pokusili odhalit začátek alkoholického života. V časopise […]
Se srdcem je jeden velký problém. Buňky srdečního svalu totiž ztrácí schopnost dělit poměrně záhy po našem narození. Po poškození srdce, například v důsledku infarktu, má proto závažný důsledek: mrtvé buňky nejsou nahrazeny novou srdeční tkání, ale jizvou. Italští vědci však nedávno připadli na způsob, jak buňky k dělení znovu přinutit. Jejich objev by mohl mít obrovský […]
Evropané, kteří dorazili do Severní Ameriky, se na místní indiány dlouho dívali jako na podřadné „rudochy“. Podle nových genetických výzkumů jsou však původní obyvatelé Severní Ameriky a Evropané příbuznější, než se dříve myslelo. Vědci vedení informatikem Nickem Pattersonem analyzovali genetická data získaná přečtením genomů některých severoamerických indiánů a Evropanů. Ze srovnání vyplynulo, že dnešní Evropané […]