Genetický materiál, získaný z koster Mínojců nalezených v jeskyni na planině Lassithi, však podle spolautora nové studie George Stamatoyannopoulose z univerzity v Seattle, však  prozradil jejich  původ zcela  neomylně.

Jejich mitochondriální DNA se ukázala být velmi podobná nejen současným Kréťanům, ale také většině dnešních Evropanů. Ti přišli podle všeho z oblasti dnešního Turecka a Íráku asi před 9000 lety a po Evropě postupně rozšířili  zemědělské, neolitické know-how.

S geny současných Egypťanů či Lybijců má na druhou stranu mnohem méně společného.

Spřízněnost Kréťanů s prvními neolitiky může také napomoci s rozluštěním stále nerozlousknutého jazyka, zapisovaného krétským písmem zvaným lineární A. Pokud je hypotéza o jejich původu správná, měli by Mínojci mluvit pra-indoevropským jazykem, tedy takovým, který je spřízněn s většinou dnešních evropských jazyků včetně češtiny.