O tom, že strava ovlivňuje funkce našeho těla, asi stěží někdo pochybuje. Když se však na věc podíváme ve větším detailu, nalezneme řadu souvislostí, které jsou skutečně fascinující. Třeba tu, že konzumace probiotických bakteriálních kultur (například jogurtů) má vliv na funkce mozku včetně smyslového vnímání. O tom, že mozek vysílá zprávy do našeho trávicího systému […]
Co má společného prokrvení našeho oka s naší mentální čilostí? Na první pohled zhola nic, bližší pohled však ukáže souvislost poměrně značnou. Oko je totiž vlastně jakýmsi „prodloužením mozku“. Podle zásobení oční sítnice krví je podle vědců z americké Duke University tedy možné také usuzovat zásobení mozku krví a tudíž na jeho dobré fungování. Staré rčení o […]
Zemětřesení a následná vlna tsunami si v březnu r. 2011 vyžádala řadu obětí na životech. Jelikož zasáhla i jadernou elektrárnu ve Fukušimě, očekávalo se, že se počet obětí ještě zvýší v důsledku ozáření. Zatím se však tak nestalo. Podle rozsáhlých výzkumů se zdraví nezhoršilo ani místním obyvatelům, ani žádnému z 25 000 pracovníků, kteří se podíleli na odklízení […]
Když před více než 100 lety objevil britský archeolog Arthur Evans zbytky paláce v krétském Knóssosu, byl si jist, že narazil na zbytky velmi vyspělé civilizace, kterou nazval podle bájného krétského krále Mínoa mínojskou. O původu lidí, kteří palácový přepych stvořili, nebylo nic známo. Sám Evans však předpokládal, že museli buď pocházet z Egypta nebo z Lybie. Genetický […]
Když jsme se v neolitu přeorientovali na jinou stravu, proměnily se nám bakterie v ústech. Další změny v naší ústní mikrobiální populaci nastaly v průběhu průmyslové revoluce – začali jsme konzumovat průmyslově zpracovávanou mouku a cukr. Vědci z australské University of Adelaide’s Centre for Ancient DNA zkoumali DNA bakterií ze zubů z období paleolitu, neolitu, doby bronzové, středověku i novějších […]
Podle profesora chemie z univerzity v americkém Arkansasu Jamese Hintona je důležité, aby si studenti mohli to, o čem se učí „ohmatat“, ucítit, vidět apod. I proto se podílel na vytvoření 3D počítačových modelů proteinů. „Současné děti jsou více vizuálně založené. Proto jsem se začal poohlížet po možnosti vizualizovat trojrozměrné struktury,“ vysvětluje svůj nápad James Hinton, kterému […]
Arnold van Huis z Univerzity ve Wageningen vypracoval zprávu, podle které je nevyhnutelné, aby lidé začali konzumovat hmyz. Rostoucí populaci planety jinak prý neuživíme. Hmyz je navíc bohatý na proteiny a jejich chov nezabere tolik půdy, jako chov hospodářských zvířat. Konzumace hmyzu navíc není nic příliš neobvyklého – ve světě jej jí alespoň 2 000 000 000 […]
Po smrti Jamese Emmanuela „Doc“ Sisnetta z Barbadosu ve věku 113 let zbývá na Zemi poslední muž z 19. století. Je jím Jiroemon Kimura z Japonska. Společnost mu dělá 21 žena narozena před Novým rokem 1901 a většina z nich žije v USA či Japonsku. Pan Kimura, narozený 19. dubna 1897, je ovšem nejstarším člověkem […]
Tým Dr. Melnicka z University v Rochesteru nechal dobrovolníky na monitoru sledovat černobílé pruhy. Kolem nich bylo šedé pozadí. Pruhy se pohybovaly doleva či doprava a zabíraly různou plochu. Dotazovaní měli určit, jakým směrem ubíhají. Výsledek byl překvapivý – dobrovolníci s vysokým IQ měli výsledky nejhorší. Ačkoliv určovali směr rychleji (čím vyšší IQ, tím rychlejší vnímání a […]
Hrát s rockovou kapelou na bicí vyžaduje fyzičku prvoligového fotbalisty. Vědci testovali bubeníka slavné kapely Blondie, Clema Burkeho. Zjistili, že 90 minut hry na bicí může zvýšit srdeční tep až na 190 úderů za minutu. Dr. Marcus Smith z Chichesterské univerzity v Anglii tvrdí, že bubeníci potřebují mimořádnou výdrž. Za hodinový koncert prý spálí mezi 400 a 600 […]
Kojení je jedním z nejdůležitějších procesů na počátku lidského života. Dítěti poskytuje nejen potravu, ale také dává také první důležité signály jeho vyvíjející se imunitě. Doba, po kterou je dítě kojeno, může být pochopitelně různá. Mohli bychom však poznat, jak dlouho trvalo kojení u dávno vyhynulých neandertálců? Podle harvardských vědců mohli. Vědci pod vedením Manishe Arory […]
V letech 1845 – 1852 zasáhla Irsko vlna hladomorů, která snížila místní populaci o celou čtvrtinu. Na vině byla plíseň bramborová, která zcela zničila úrodu brambor, na níž byli Irové závislí. Němečtí vědci nedávno zrekonstruovali z rostlin starých 160 let speciální kmen této plísně, který byl za obrovskou humanitární tragédii spoluzodpovědný. Polovina předminulého století je v myslích všech […]