Mozek je orgán nejvíce náchylný na nedokrvení. Jestliže není řádně okysličován, jeho buňky postupně odumírají. V závislosti na tom, jak dlouho tento stav trvá, mohou být pro pacienta následky od lehkých až fatální. Jak je možné nahradit nefunkční plíce? Díky výdobytkům moderní medicíny lze i tento nepříznivý stav překonat a krev nadále okysličovat. Alespoň krátkodobě […]
Nejčastější příčinou úmrtí v České republice jsou srdeční choroby. Podle statistik na ně umírá přibližně 50 % lidí. Srdce je dutý svalový orgán, který svými pravidelnými stahy pumpuje krev do oběhové soustavy, a tím zajišťuje přenos kyslíku, živin, ale i odpadních látek do jednotlivých tělních orgánů. Stavba srdce se liší u jednotlivých živočišných skupin. Lidské […]
Odborníci bijí na poplach: do roku 2040 bude na celém světě trpět diabetem 2. typu přes 640 milionů lidí. Celosvětově musí žít s diagnózou této choroby každý jedenáctý dospělý člověk. Přibližně 47 % nemocných o své cukrovce neví. V České republice je statistika o něco méně neúprosnější. Zrádné onemocnění postihuje zhruba 8 % populace, bez diagnostiky […]
Kardiologové z Nemocnice Na Homolce se jako první u nás rozhodli zahájit klinický výzkum nové možnosti léčby vysokého krevního tlaku. Nová metoda se opírá o využití alkoholu. Ten ovšem není určen k vnitřnímu užití, nýbrž se aplikuje do okolí ledvinných tepen, kolem nichž probíhají důležité nervy, které se podílejí na systému regulace krevního tlaku buď přímou, […]
Užívání antibiotik u hospodářských zvířat může podle nové vědecké studie zvyšovat emise skleníkových plynů. Vědci zjistili, že z hnoje od dobytka krmeného tetracyklinem (bakteriostatická antibiotika) se uvolňuje větší množství metanu než z hnoje od zvířat, při jejichž krmení antibiotika užívána nebyla. „Jedná se o první zprávu, která poukazuje na vliv antibiotik na zvýšené vytváření metanu,“ […]
Sociobiologický tým z Univerzity ve Virginii se zabývá výzkumem na téma interdisciplinárních prací. Podle jejich názoru, aby byl učiněn pokrok v medicíně, ale i dalších oblastech, je nutná mezioborová spolupráce. Většina vědeckých disciplín je totiž už dnes velice složitá. Z výsledků jejich výzkumů ale vyplývá, že sami výzkumníci za relevantnější považují jednooborové, vysoce specializované výzkumy. Při jedné […]
Na trh se postupně dostávají Barbie panenky s různými odstíny pleti a různými typy postav. Setkat se můžeme i s hračkami, které představují lidi s hendikepem. Podle sociologů jsou takové hračky velmi důležité. V souvislosti s dětskými hračkami byla provedena celá řada odborných studií. Dětem v různém věku byly pokládány otázky týkající se různých typů postav, nebo na generově specifických profesí. […]
Podle mezinárodní genetické studie, na které se podíleli i odborníci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přišli moderní lidé do Evropy před 38 000 lety. V době ledové pak na kontinentě převládal genofond, k jehož nositelům patřili i lovci mamutů z Dolních Věstonic. Moderní lidé přišli do Evropy v několika vlnách a […]
Proti viru zika, který v posledním roce, sužuje především Jižní Ameriku, vytáhla nová zbraň. Britská Oxitec, vytvořili modifikované komáry tropické (Aedes aegypti). Geneticky modifikované samečci komára, který kromě viru zika přenáší i horečku dengue, neštípou. Jsou vyšlechtění tak, aby potomci samiček, se kterými se spáří, zemřeli před dosažením plodnosti. V současnosti je projekt testován v […]
Otázce, zda je záření mobilních telefonů zdraví nebezpečné, se věnuje mnoho různých studií. Nová unikátní téměř třicetiletá studie, kterou provedli australští vědci z University of Sydney, nyní vyvrací, že by používání mobilních telefonů vedlo ke vzniku rakoviny mozku. Studie zkoumala výskyt rakoviny mozku v australské populaci v letech 1982 až 2013. Použili přitom data o […]
Genetici z Kalifornie zjistili, že to, zda člověk ráno nemůže dospat nebo by nejraději prospal celé dopoledne, je alespoň částečně dáno geneticky. Tým identifikoval 15 oblastí genomu, které jsou zodpovědné za cirkadiální rytmy – „vnitřní hodiny“. Cirkadiální rytmy jsou přibližně 24 hodinové cykly aktivity, kontrolované mozkem. Poruchy těchto rytmů mohou vést k závažným psychickým poruchám, například depresi. […]
Jak je možné, že jedno dvojče onemocní dědičnou chorobou, zatímco druhé zůstane naprosto zdravé? Nad rozdíly v DNA identických dvojčat si vědci lámou hlavu už desítky let. Jisté je, že se totožné geny nemusejí v průběhu života chovat vždy stejně. Liší se například intenzitou, s níž se v konkrétním organismu projeví. Pod vlivem vnějších podmínek totiž dochází k takzvaným epigenetickým […]