O osídlování australského kontinentu panovala mezi antropology poměrně dlouho jednoduchá představa. Tento nejvzdálenější kontinent „schytal“ jednu z prvních migračních vln Homo sapiens z Afriky, poté se zde ovšem lidé vyvíjeli v relativní izolaci. Nový genetický výzkum ukázal, že s odtržeností Austrálie od zbytku světa to zase tak horké nebylo. Velmi komplexní pohled do genů Austrálců, obyvatel Papuy-Nové Guiney, Filipín […]
Záznamy o výkyvech teploty v minulosti tvoří jakousi páteř všech současných debat o klimatických změnách a vlivu člověka na ně. Bílé místo v těchto záznamech se nedávno pokusil zaplnit tým německých, švýcarských a českých vědců. Jako zdroje informací o průběhu vývoje klimatu za poslední 1000 let využili letokruhy stromů, které rostou ve Vysokých Tatrách. Pro své výzkumy […]
Metody, o jejichž rozvinutí se nejvíce zasloužili vědci ve službách kriminalistů (tj. forenzní specialisté), lze často s úspěchem využívat i pro splnění úkolů, které s prací detektivů nemají přímo nic společného. Novou genetickou metodu k rekonstrukci podoby člověka, po němž zůstaly pouze kosti, s níž přišel polsko-holandský tým, lze například uplatnit při rekonstrukci zjevu významných osob historie. Některé fyzické […]
Podrobné prozkoumání fosilií bipedních (dvounohých) dinosaurů oviraptorů naznačuje, že během námluv vrtěli svými svalnatými opeřenými ocasy, aby přilákali samice. Klíčovým důkazem je podle vědců struktura masivního ocasu – jeho kořen byl velmi svalnatý a ohebný, špička zase pevná, neohebná. Posledních cca 6 obratlů bylo buďto spojeno, nebo se nacházelo tak pevně u sebe, že byl […]
21. 1. 1793 zažila Paříž jednu z nejvýznamnějších poprav ve svých dějinách. Pod gilotinou padla hlava krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie-Antoinetty. Z této události existuje i zvláštní „suvenýr“: kapesník namočený v panovníkově krvi. Vědcům se nedávno podařilo prokázat, že tato relikvie je pravá. Krev skutečně patřila francouzskému králi. Kapesník namočil v krvi stékající z gilotiny Maximilien Bourdaloue. Více […]
Opuštění tzv. arboreálního života v korunách stromů je odborníky, ale především laiky považováno za pivotální bod v evoluci člověka. Za našeho prvního „nestromového“ předka považují odborníci druh Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Jak to však s jeho opuštěním stromů bylo doopravdy? Vědci pokoušejí odpovědět prostřednictvím studia dnešních sběračsko loveckých národů. Morfologie nohou, zejména chodidel a kotníků, […]
Vymizení šavlozubých kočkovitých šelem, někdy nesprávně nazývaných šavlozubí tygři, z území Severní Ameriky před asi 12 000 lety patří stále k záhadám paleontologie. Jednou z teorií, kterou vědci na toto téma vytvořili, byla představa, že tyto šelmy měli k dispozici stále méně potravy. Nové analýzy koster nalezených v Kalifornii však tuto představu přinejmenším nepotvrzují. Lokalita La Brea v jižní Kalifornii je […]
Díky tzv. kraniálním deformacím, praktikovaným příslušníky několika předkolumbovských kultur Střední a Jižní Ameriky, vypadají kostry nebožtíků, jako by vypadly z vědecko-fantastického filmu. K novému nálezu pohřebiště takto cíleně zdeformovaných lidí došlo nedávno v poušti mexického státu Sonora. Pohřebiště obsahovalo celkově 25 individuí, z cíleně zdeformované lebky mělo 13 z nich. U pěti z nich nalezli archeologové vědci ještě zvláštní úpravu chrupu. […]
Egyptský faraon Ramesse III. (1183 – 1152 př.n.l.) bývá označován za „posledního velkého krále“ Egypta. O jeho životě existuje díky píli úředníků velké množství záznamů. Jeho smrt však byla stále zahalena tajemstvím. Nedávný průzkum jeho mumie prostřednictvím CT scanu uvedl vše na pravou míru: panovník zemřel v důsledku bodné rány do krku. Za jeho smrt byly dlouho činěny […]
Úlomky keramických nádob z období neolitu prozrazují, že se sýr už tenkrát vyráběl. Pomocí plynové chromatografie vědci analyzovali molekuly v pórech starověké hlíny a potvrdili, že pocházejí z mléčného tuku. Již v době před 7500 lety byl sýr tak zřejmě používán jako způsob uchování mléka. Archeolog Peter Bogucki z Princetonské univerzity v New Jersey analyzoval vykopávky z Polska, ve kterých […]
Srstnatí nosorožci byli typickým zjevem širokých plání Evropy a Asie v průběhu čtvrtohor. Na rozdíl od mamutů, s nimiž se vyskytovali na stejném místě i ve stejné době, se však nezachovalo příliš mnoho jejich zmrzlých těl. Každý nový nález proto poskytuje řadu důležitých a dříve neznámých informací o těchto vyhynulých obrech. Vědci z ruské Akademie věd z Jakutska nedávno […]
Dinosauři, tedy zástupci plazího řádu Dinosauria, ovládali suchozemské ekosystémy po větší část druhohor. Dříve než se rozrůznili do množství forem a dorostli do velikostí, které se staly příslovečnými, byli však drobnými nenápadnými zvířaty. Nedávno byl nedaleko jezera Nyasa v Tanzánii nalezen zatím vůbec nejstarší zástupce této skupiny. Druh pojmenovaný Nyasasaurus parringtoni byl zhruba velikosti labradora. Stáří […]