Vesmírný dalekohled Spitzer poskytl astronomům NASA pohled na tryskání oxidu uhličitého ze „srdce“ komety ISON. Ta je nyní pod velkým drobnohledem – její slavnostní vstup do vnitřních oblastí sluneční soustavy se očekává v závěru tohoto roku. Tato vlasatice s katalogovým označením C/2012 S1 byla objevena před necelým rokem ruskými pozorovateli a nyní se nachází od […]
Vodní a mořští korýši se od měkkýšů liší v mnoha aspektech – jeden z hlavních si vzali pod drobnohled vědci z Massachusettského technického institutu. Na rozdíl od korýšů, kteří se pevně „zatmelí“ na povrchu skalisek, mostních pílířů či lodních skeletů, mol a pontonů, usazuje se druh měkkýšů, zvaných slávky, na těchto záchytných bodech pomocí zvláštní […]
Od roku 1911 se na okruhu Indianapolis Motor Speedway jezdí tradiční závod 500 mil v Indianapolis. Okruh vznikl již v roce 1908 a postavili jej Carl Fischer, James Allison, Arthur Newby a Frank Wheeler. Povrch tvořil drcený kámen, který je zalit dehtem. První závod, který se v tomto místě uskutečnil, proběhl již v roce 1909. Nešlo však o automobilové […]
Když se před desítkami let objevily první snímky Země, pořízené z oběžné dráhy a Měsíce, člověk mohl poprvé zjistit, jak vypadá jeho domov zvenčí. Bylo to úchvatné, nepopsatelné. Když před pár dny poskytla sonda Cassini další ze snímků naší planety, byla v tom až posvátná hrůza. Tahle nějak se jevíme v dalekohledech mimozemských civilizací, jsou-li […]
V prodeji je nejnovější číslo vašeho oblíbeného průvodce světem záhad, tajemství a mystérií. Časopis Enigma má pro vás i tentokrát neuvěřitelných 108 stran nabitých tajemnými příběhy, zprávami o těch nejpodivuhodnějších místech na naší planetě nebo popisy událostí s mrazivým či neuvěřitelným průběhe
Byl to obrovský skok v typografii, když si 23. července 1829 nechal americký vynálezce William Austin Butt (1792-1858) patentovat první moderní podobu psacího stroje. Dnes tento druhdy převratný instrument již z větší části dlí na smetišti dějin, ale že se jednalo o jeden z největších vynálezů za posledních 200 let, je neoddiskutovatelné. V Americe se […]
Voda, voda, voda. Kde není – život hyne. V určitých oblastech nejen že není, ale i to málo je silně zněčištěno. Singapurští vědci přišli na způsob, jak ji čistit, aniž by bylo nutno stavět ekonomicky nákladné čističky vody. Využívají k tomu běžně dostupné organické materiály s překvapujícími schopnostmi. Jen je v nich probudit. Koho by […]
Švédským vědcům z univerzity v Uppsale se podařilo vyvinout nový materiál se slibnými vlastnostmi na bázi uhličitanu hořečnatého. Mohl by najít široké využití v elektronice, protože významně redukuje množství energie, potřebné ke kontrole okolní vlhkosti. A nejen v elektronice, ale také třeba ve farmakologii nebo ve skladištích toxického odpadu. Dostal jméno upsalit, na počest místa […]
Paleontologům dlouho nedávalo spát, jak mohli býložraví sauropodi denně zpracovávat a trávit tak ohromné množství listoví, potřebné pro jejich titánskou fyziognomii. A žít si tak téměř 200 milionů let. Přišli na velmi zajímavé skutečnosti. Zdá se, že se u nich vše odvíjelo od zubů – přesněji řečeno od míry a rychlosti jejich růstu a výměny. […]
Pandořina skříňka otevřena. Vědcům se podařilo najít dosud největší a nejkomplexnější rody virů, které promptně nazvali Pandoravirus. Doufají, že jim objev pomůže setřít hranici mezi organickým životem a těmito nebuněčnými cizopasníky, kteří se pohybují na pomezí mezi živým a neživým. Téměř přesně 10 let poté, co byl identifikován do té doby největší virový organismus, tzv. […]
Ve fyzice se v poslední době skutečně dějí věci! Tak „nenápadná“ záležitost, jako je výzkum vlastností jistých sloučenin mědi, tzv. kuprátů, by mohl vést k potvrzení teorie superstrun. Svět, jak jej známe, je možná jen „slupkou“ na povrchu dalších dimenzí. A právě skrze kupráty bychom do nich mohli nahlédnout. Chování atomů a subatomárních částic v pevných látkách si […]
Konstanty přírody jsou číselné hodnoty vyjadřující některý z parametrů přírodních dějů, které se za žádných okolností nemění. Díky nim svět funguje alespoň trochu předvídatelně. V posledních letech však dostaly další význam: napomáhají nám s naší schopností měřit. Přesné zjištění hodnoty tzv. Boltzmannovy konstanty, o které se pokoušejí vědci z Národní laboratoře Velké Británie, by mělo napomoci k nové definici teploty. […]
Keramický nůž patří k současným moderním výrobkům. Jde o nástroj vyrobený z oxidu zirkoničitého (ZrO2), který po konečném zpracování dosahuje tvrdosti, jež se na Mohsově stupnici rovná stupni 8,2 a je tedy srovnatelný s korundem či topazem. „klasické“ ocelové nože se pohybují v rozmezí 5 – 6 stupně. Čepele keramických nožů navíc za žádných okolností nepodléhají korozi a jejich […]