Jak jsme v pondělí slíbili, přinášíme dnes pohled na to, jak vznikají klasické hokejové boty, tedy známé „kanady“. Že je to dolsova věda, je nadmíru jasné z tohoto videa. A jako poslední se příště podíváme na vznik puku.
Otázce, zda je záření mobilních telefonů zdraví nebezpečné, se věnuje mnoho různých studií. Nová unikátní téměř třicetiletá studie, kterou provedli australští vědci z University of Sydney, nyní vyvrací, že by používání mobilních telefonů vedlo ke vzniku rakoviny mozku. Studie zkoumala výskyt rakoviny mozku v australské populaci v letech 1982 až 2013. Použili přitom data o […]
Mezinárodní tým vědců pod vedením astronoma Michaëla Gillona z univerzity v belgickém Liège objevil na oběžné dráze malé hvězdy asi 39 světelných let od Země tři potencionálně obyvatelné planety, které jsou velikostí srovnatelné se Zemí. Dvě z planet obíhají s periodou 1,5 a 2,4 dne. Perioda třetí planety nebyla dostatečně přesně určena, ale pohybuje se […]
Studio OAT Střediska společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR připravuje dokumentární film pod pracovním názvem Čeští vědci na Špicberkách. Kromě pohledů do úchvatné krajiny nedotčené člověkem film nahlédne přímo do nitra české polární expedice badatelů z USMH AV ČR a umožní tak divákovi nejen poznat a pochopit smysl […]
Letos uplyne přesně 500 let od chvíle, kdy se dynastie Habsburků natrvalo usadila na českém trůnu. O klíčových momentech její téměř 400 let trvající vlády u nás pojednává nový HISTORY revue Speciál!
Zprávy o smrti mladého krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče se na začátku září 1526 opatrn
V národním parku Niokolo Koba v Senegalu, který je posledním útočištěm divoké zvěře v západní Africe ubývají vzácné antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus) a další unikátní druhy. Zjistil to téměř rok dlouhý výzkum českých vědců z České zemědělské university v Praze (ČZU). Vědci pomocí fotopastí odhalili v centrální části párku 11 druhů kopytníků, 14 druhů šelem, […]
V pátek jsme si představili, na čem se hraje, teď se podíváme, s čím si hráči na ledě podávají puk. Jak vzniká moderní hokejka? A proč je vlastně zakřivená? A příště se mrkneme na brusle…
Dnes začíná další mistrovství světa v ledním hokeji. O výsledcích tak můžeme jen spekulovat a aby očekávání výsledků našeho mužstva bylo příjemnější, nabízíme vám pohled na to, jak vzniká kluziště a co všechno musí splňovat.
Genetici z Kalifornie zjistili, že to, zda člověk ráno nemůže dospat nebo by nejraději prospal celé dopoledne, je alespoň částečně dáno geneticky. Tým identifikoval 15 oblastí genomu, které jsou zodpovědné za cirkadiální rytmy – „vnitřní hodiny“. Cirkadiální rytmy jsou přibližně 24 hodinové cykly aktivity, kontrolované mozkem. Poruchy těchto rytmů mohou vést k závažným psychickým poruchám, například depresi. […]
Před 71 lety vypuklo Pražské povstání. O jeho průběhu, ale i zákulisních jednáních, která vedla k tomu, že do Prahy nedorazili jako první Američané, o roli Ruské osvobozenecké armády i o hrdinství pražských „barikádníků“ vypráví tento dokument. Díky statečnosti obyvatel Prahy dorazila 9. května, tedy den po oficiálním ukončení druhé světové války, sovětská armáda do […]
Nálezy z ostrova Flores jsou v mnoha ohledech unikátní. Kromě malých lidí, nazvaných Homo floresiensis (člověk floreský) se zde nachází také jiní živočichové malého vzrůstu. O původu malých tvorů se mezi odborníky stále vedou spory. Jeden tábor je přesvědčen, že je jedná o takzvaný ostrovní nanismus, jiní se domnívají, že lidé na ostrově trpěli genetickou poruchou, která […]
Jak je možné, že jedno dvojče onemocní dědičnou chorobou, zatímco druhé zůstane naprosto zdravé? Nad rozdíly v DNA identických dvojčat si vědci lámou hlavu už desítky let. Jisté je, že se totožné geny nemusejí v průběhu života chovat vždy stejně. Liší se například intenzitou, s níž se v konkrétním organismu projeví. Pod vlivem vnějších podmínek totiž dochází k takzvaným epigenetickým […]
Amatérský sběratel fosilií Francis Tully našel v roce 1955 zkamenělinu tvora, který představoval záhadu až do letošního roku. Tvor byl oficiálně pojmenován Tullimonstrum gragarium a dorůstal kolem 35 centimetrů. Zadní část těla tohoto živočicha připomíná sépii s ploutvičkou, na přední části pozornost zaujmou hlavně oči na stopkách a dlouhý podivný chobot zakončený klepetem. Paleontologům se nyní podařilo tvora zařadit […]