Zajímavé video ukazuje, co se děje s letadlem v okamžiku, kdy prolomí zvukovou bariéru, neboli dosáhne rychlosti 1 Machu. Prvně se to povedlo 14. 10. 1947 americkému pilotovi Charlesovi „Chucku” Yeagerovi na pokusném raketovém letadle Bell X-1. Machovo číslo je bezrozměrná fyzikální veličina, která udává poměr rychlosti pohybu tělesa k rychlosti šíření zvuku ve stejném prostředí. Název […]
Geolog John Goodge z americké University of Minnesota pátrá po minulosti Antarktidy již od roku 1985. Věnuje se hledání a studiu hornin, které by mohly pomoci „vyprávět“ příběh o tom, jak se tento kontinent, který je z 98 % pokryt ledem, v průběhu času měnil. „Doufáme, že ze vzorků, které jsme vyzvedli, dokážeme odhadnout, co se skrývá hlouběji […]
Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer = přírozený zabiják), velké granulární buňky, které jsou řazeny mezi lymfocyty (bílé krvinky). Jsou schopné úspěšně bojovat s nádorovými buňkami a zabíjet je. Stejně se dokážou vypořádat i s buňkami, které jsou napadeny viry. Od ostatních lymfocytů se liší přítomností speciálních skupin na povrchu buňky. […]
Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se využívá k roztáčení vrtule větrné turbíny, ke které je připojen elektrický generátor. Teoretický výkon takovéto elektrárny se přímo úměrný třetí mocnině rychlosti, s jakou vítr proudí. Ovšem protože vítr většinou silně kolísá, po většinu doby větrné elektrárny takového výkonu nedosahují. Energie větru byla v minulosti používána […]
Messier 87, která bývá také nazývána jako NGC 4486, je +8,60 magnitudy jasná blízká obří eliptická galaxie v souhvězdí Panny. Je velice aktivní a je značným zdrojem radiového záření Virgo A. Hmotnost galaxie M87 je zhruba 100 bilionů hmotností našeho Slunce a v jejím centru se nachází supermasívní černá díra o hmotnosti od hmotnosti 6,6×109 hmotností Slunce. […]
První hydrotermální průduch byl objeven u Galapág 14. 12. 1979. Jeho okolí bylo pojmenováno Růžová zahrada, protože bylo pokryto krásnými kroužkovci, červy, kteří žili v proudícím teplém roztoku. Takových průduchů byly od té doby nalezeny stovky na dnech oceánů v celém světě, kde se stýkají tektonické desky, zejména na Carlsberském hřebenu v Indickém oceánu, u ostrova Ambitle na […]
Japonští technici a konstruktéři před časem uskutečnil test, který měl simulovat zemětřesení. Chtěli při něm pozorovat, jak stabilní a odolná by byla budova postavená ze dřeva. V Japonsku dochází k zemětřesením každoročně, a v centru pozornosti zvláště stavbařů a architektů jsou tedy budovy schopné pohybům země odolávat. Výsledky experimentu, jenž byl financován částkou 1 400 000 […]
Tím, jak se vědci snaží proniknout stále hlouběji do tajemných zákoutí mozku, narážejí na stále nová a dosud nepoznaná tajemství. Například na to, jak se liší chování různých skupin neuronů v důsledku stimulace elektrickými impulsy a vzruchy. V současné době sice již vědci dokážou činnost neuronů částečně simulovat, ovšem simulování funkce jednoho jediného neuronu si vyžádá […]
Tělní pokryv ptáků – peří – zná každý člověk. Peří je pro ptáky naprosto nezbytné, protože tvoří vrstvu účinného tepelného izolantu, a umožňuje tak opeřencům udržet jejich vysokou tělesnou teplotu. Schopnosti izolovat si již dávno všimli i lidé, kteří začali peří používat do svých přikrývek. Nejžádanější je peří prachové, které se u dospělých ptáků nachází […]
Projekt Syphony of Science je hudebním projektem Johna D. Boswella, amerického muzikanta a producenta z Washingtonu. Cílem projektu je nabídnout posluchačům vědecké poznatky novým, neotřelým způsobem – jako hudební skladbu. Ta vzniká remixováním vědecké přednášky, obrazového doprovodu a originálního elektronického hudebního podkladu. První vědecká symfonie se objevila již v roce 2009. Od té doby vznikla celá řada […]
První vatové tyčinky se objevily ve Spojených státech amerických v roce 1926. Od té doby slouží až do dnešních dnů prakticky bez přílišné úpravy. Postup jejich výroby je překvapivě jednoduchý – na silnější tyčinku se namotá bavlna tak pevně, aby se v uchu neuvolnila a neucpala jej. Aby bavlna přilnula, jsou konce umělých tyčinek zahřáty. Kosmetické tampony […]
V letectví se nejčastěji používá proudový motor pracující na principu zákona akce – reakce, který jako svůj třetí pohybový zákon zformuloval anglický fyzik a matematik Isaac Newton (1643–1727). Spaliny, které z motoru vycházejí, působí silou opačným směrem a ženou tedy motor vpřed. Vstupní část motoru nasává vzduch a za pomoci kompresoru jej stlačuje. Vzduch se tím zahřívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz