Nejprimitivnější pozemští obratlovci, obojživelníci, jsou ohrožováni řadou faktorů. Patří k nim například ztráta přirozeného prostředí, znečištění, invazivní druhy či klimatické změny. Zdaleka největší ránu jim však v posledních desetiletích uštědřila parazitická houba Batrachyochytrium dendrobatidis, která napadá jejich kůži.
Ohroženo je dnes na 40% druhů obojživelníků, největší škody způsobila v Austrálii, Peru, Panamě a Kalifornii.
Její devastující moc je pro vědce velmi dobrým důvodem, proč nemoc studovat do co největších detailů. Tina Chengová z univerzity v San Franciscu nedávno zveřejnila výsledky, které získala odebírání kožních vzorků z exemplářů mloků, které jsou v držení muzeí univerzit v kalifornském Berkeley a v texaském Arlingtonu.
Její závěry jednoznačně otvrdily, že nemoc dorazila do Severní Ameriky až 2/2 70. let minulého století, od té doby se však stále šíří. Nejžhavějšími kandidáty na původce nákazy jsou původně africké žáby drápatky vodní, které jsou masivně využívány jako pokusný laboratorní organismus.
Získaný genetický materiál by také mohl v budoucnu vést k zacílení efektivní genetické terapie, která by šíření parazita zastavila.