Astrofyzikové z Univerzity v Huntsville upozornili na možnou přítomnost obřího mračna temné hmoty ukrytého v Mléčné dráze nedaleko sluneční soustavy. O svém objevu informovali ve studii publikované v časopise Physical Review Letters.
Pokud se jejich výsledky podaří nezávisle potvrdit, půjde o jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejbližších známých útvarů temné hmoty v okolí naší soustavy..
Tento shluk by se měl nacházet přibližně 3 260 světelných let od Země. Nejvzdálenější lidmi vyslaný objekt se přitom aktuálně nachází zhruba 1 světelný den od Země. Jedná o sondu Voyager 1, která odstartovala již v roce 1977. Vzdálenost 3 260 světelných let se tak může jevit jako obří, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že galaxie Mléčné dráhy, jejíž součástí je i naše sluneční soustava, má odhadovaný průměr přes 150 000 světelných let.
Pulsary jako majáky
V tomto kontextu je 3 260 světelných let prakticky „za humny“. Pokud bychom Mléčnou dráhu vměstnali do rozměrů České republiky, nacházel by se tento mrak temné hmoty jen zhruba 10 kilometrů od nás. Temná hmota je základním stavebním kamenem dnešní vědecké představy vesmíru, kde se odhaduje, že tvoří až 85 % hmotnosti vesmíru.
Přitom se jedná o hmotu, která je neviditelná a prakticky nijak neinteraguje se svým okolím. Je tedy velmi problematické ji odhalit nebo alespoň potvrdit její existenci. Vědci se snaží její přítomnost potvrdit nepřímo.

To je příklad i aktuální studie publikované týmem okolo astrofyzika Sukanya Chakrabarti. Svůj výzkum založili na pozorování vesmírné observatoře Gaia vyslané Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Cílem observatoře bylo detailně zmapovat Mléčnou dráhu a přesně změřit pohyb jednotlivých těles v ní.
Měření obsahovala i pozice celé řady pulsarů, což jsou malé, ale velmi hmotné neutronové hvězdy, které rychle rotují a v pravidelných intervalech vyzařují silný puls v různých částech elektromagnetického spektra. Chovají se tak jako vesmírné majáky.
Lepší pochopení temné hmoty
Sledováním signálů několika pulsarů a jejich vzájemného pohybu tým odhalil, že na ně musí působit značná gravitace, která ale neodpovídala žádnému existujícímu objektu v daném místě Mléčné dráhy. Možným vysvětlením je tak obří shluk temné hmoty, který je jinak nedetekovatelný, ale svojí gravitací ovlivňuje okolní pulsary.
Nejedná se tedy o přímé pozorování temné hmoty, ale velmi přesvědčivý důkaz její existence a navíc v relativní blízkosti sluneční soustavy, což by mělo usnadnit budoucí pozorování.
A to například teleskopem Jamese Webba nebo Nancy Grace Romanové. To by mohlo přispět k lepšímu pochopení temné hmoty. Může jít o důležitý krok k vyřešení jedné z největších záhad moderní astrofyziky, protože navzdory desetiletím výzkumu zůstává skutečná podstata temné hmoty neznámá.
Potvrdí-li budoucí pozorování existenci tohoto útvaru, získají vědci jedinečnou laboratoř pro studium temné hmoty v měřítku a vzdálenosti, jaké dosud neměli k dispozici.
Zdroj: ScienceNews
