Druhé největší město jihoamerické Kolumbie Medellín dlouhodobě bojuje se znečištěním, stejně jako rostoucími teplotami v ulicích, kde byla pokácena zeleň, vlivem globálního oteplování. Místní se s problémy rozhodli zabojovat pomocí projektu „Zelené koridory“…..
Po Bogotě druhé největší kolumbijské město zároveň patří k největším industriálním městům v zemi. Leží na březích řeky Medellín v Aburrajském údolí v průměrné nadmořské výšce 1 500 m n. m. Klima je ve městě relativně chladné, podnebí spíše vlhké, subtropické.
Průměrná roční teplota je 22 °C a v důsledku blízkosti rovníku během roku prakticky nekolísá. Označení „Město věčného jara“ a mírné klima láká po celý rok do města turisty, ovšem rostoucí urbanizace jej také vystavila efektu městského tepelného ostrova, kdy budovy a silnice absorbují a zadržují teplo.
Medellín se navíc potýká i se špatnou kvalitou ovzduší, která je z velké části způsobena obrovským nárůstem městské dopravy, především automobilové. Situaci nepomáhá ani poloha města v údolí Aburrá. Hory obklopující Medellín fungují jako fyzická bariéra a v kombinaci s teplotní inverzí uzavírají znečištěný vzduch na dně údolí jako pod neviditelnou poklicí.
„Klimatické a povětrnostní podmínky jsou v Medellínu také nepříznivé pro vertikální rozptyl znečišťujících látek,“ říká Maurício Correa, výzkumník v oblasti environmentálního inženýrství na Univerzitě v Antioquii v Kolumbii.
Program „Corridores verdes“
Světová zdravotnická organizace stanovila roční limit pro polétavý prach PM2,5 na 5 µg/m3, v Medellínu dosahuje asi 15 µg/m3, ovšem během období sucha, zpravidla únor až duben a srpen až říjen, dochází k prudkému zhoršení na 55 µg/m3, což vede k omezení používání automobilů a vyzvání zranitelných obyvatel, aby zůstali doma.
Nejhorší situace panovala v letech 2015 až 2016. Studie Univerzity Antioquia v Medellínu z roku 2020 dospěla k závěru, že v roce 2016 bylo v oblasti údolí Aburrá způsobeno znečištěním 1 971 předčasných úmrtí.
Obyvatelstvo proto žádalo vedení města, aby přijalo opatření, která situaci ve městě zlepší.
Medellín proto v roce 2016 zahájil program „Zelených koridorů“ s cílem nahradit betonovou infrastrukturu vegetací. Spočíval ve vytvoření více než 30 zelených koridorů, o celkové rozloze přes 65 hektarů, propojujících nově ozeleněné krajnice silnic, vertikální zahrady, potoky, parky a okolní kopce.
Vysázeny byly desítky tisíc stromů a palem a miliony menších rostlin a keřů podél komunikací, v parcích a na dělících pásech rušných tříd (jako Avenida Oriental). Zelené koridory dokázaly snížit průměrnou teplotu ve městě o 2 °C, na nejvíce exponovaných místech dokonce až o 4 °C.
Snížení teploty a znečištění i návrat hmyzu
Kromě ochlazení projekt prokazatelně snížil znečištění ovzduší (k čemuž přispělo i nahrazení dieselových městských autobusů elektrickými), přilákal zpět divokou zvěř – vrátily se ještěrky, žáby a netopýři i opylovači, z nichž někteří ve městě nebyli spatřeni už léta – a stal se celosvětově oceňovaným příkladem levného a efektivního urbanismu šetrného k přírodě.
Studie z roku 2021, jejímž spoluautorem je Correa, pak identifikovala mangovník indický (Mangifera indica) jako nejlepší ze šesti druhů rostlin využitých v Medellínu, a to jak v absorpci PM2,5, tak v přežití ve znečištěných oblastech.
„Tato rostlina je velmi odolná vůči kontaminaci. Některé jiné rostliny nemají stejnou schopnost přežít v znečištěné zóně,“ vysvětluje Correa. Do realizace projektu byli zapojeni i znevýhodnění obyvatelé města a podařilo se rovněž vybudovat síť cyklostezek propojených zelení.
Medellín pak schválil navazující strategii rozvoje pro roky 2024–2027, která staví na síti zelených koridorů a soustředí se na další propojení stávajících parků, obnovu břehů městských řek a potoků a další rozšiřování zelených ploch.
Systém SIATA (Environmentální síť včasného varování) měří mikroklima v reálném čase, díky čemuž město přesně ví, které ulice potřebují další výsadbu k zachycení emisi a regulaci teploty.
Více se dočtete v časopise 21. století číslo 10/2026, které vyšlo 16.9.2026.
Zdroj: BBC
