Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli….

Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně 300 gramů na 1 500 gramů. K velké části růstu přitom došlo dávno předtím, než lidé ovládli oheň a vaření, což jim umožnilo přistup k energii ze škrobů.

Nová analýza naznačuje, že velká část této energie pravděpodobně pocházela ze sladkých potravin, jako jsou med a ovoce. Závěry studie, zveřejněné začátkem srpna v časopise Science, uvádí, že jednoduché sacharidy mohly sehrát důležitou roli v evolučním příběhu lidstva.

Nastartovalo ovoce růst lidského mozku?

To je překvapivé, protože hlavní část příběhu o stravě a lidské evoluci se točí kolem konzumace masa. Asi před 2,5 miliony let začali naši předkové zvyšovat příjem živočišné potravy. Tento příliv bílkovin a tuků je považován za klíčový pro podporu stále se zvětšujících mozků našich předků.

Jennie Brand-Millerová, vědkyně zabývající se výživou člověka na Univerzitě v Sydney, se však zajímala o to, jaký vliv na životy a celkový vývoj našich raných předků měly cukry ve stravě.

Již dříve provedené studie naznačily, že primáti živící se ovocem měli větší mozky než ti, kteří se živili listy. Z další hypotézy plyne, že kognitivní nároky spojené s konzumací ovoce mohly vývoj velkého mozku u lidí nastartovat.

„Museli si pamatovat nejen to, kdy různé druhy ovoce začínají dozrávat, ale také to, kde přesně se v lese nachází,“ vysvětluje Brand-Miller. „Víme přitom, že paměť je spojena s větším mozkem,“ doplňuje.

Naši předkové konzumovali ovoce a med ve velkém

Navíc, u fosilních primátů a pozdějších hominidů, jako byl Homo erectus, se vyskytoval zubní kaz, což je dalším důkazem toho, že konzumovali měkká a sladká jídla. Brand-Millerová a její kolegové vypočítali a porovnali nutriční potřeby šimpanzů, lidí a tří druhů raných předků člověka kombinací existujících dat z fosilií, zubů a informací o jejich metabolismu a fyziologii.

Tým zjistil, že naši nejstarší předkové podobní šimpanzům, kteří žili před zhruba 4 miliony let, měli spíše vegetariánskou stravu, z níž pravděpodobně více než dvě třetiny činilo ovoce.

Data naznačují, že tato závislost na ovoci zůstala poměrně vysoká i s růstem mozku hominidů v průběhu následujících několika milionů let. Kreativní strategie shánění potravy, jako je lov, louskání ořechů, mletí semen nebo extrakce morku, pomohly uspokojit požadavky těchto energeticky náročných mozků ještě předtím, než lidé začali vařit škroby.

Vědci se domnívají, že neustálá potřeba stravy bohaté na cukry je důležitou součástí příběhu lidské evoluce – evoluce, která existovala souběžně s přechodem na bílkoviny a tuky.

Maso bylo důležité, stejně tak ovoce

„Vnímám je jako paralelní příběhy, ne jako jeden, který nahrazuje druhý,“ upozorňuje Brand-Millerová. „Tyto živočišné potraviny byly jednoznačně důležité. Jsou velmi bohaté na živiny,“ dodává. „Zaměření se na konzumaci masa v paleoantropologických záznamech mohlo přehlédnout některé z důležitých aspektů evoluce lidské stravy,“ souhlasí archeoložka z Oxfordské univerzity Julie Lee-Thorpová.

To může být způsobeno moderním nevědomým zkreslením. „Maso je dnes potravinou s vysokým statusem a to se možná přeneslo i do způsobu, jakým přemýšlíme o minulosti,“ domnívá se Lee-Thorpová, která se na přezkumu nepodílela.

Biologický antropolog z UCLA Brian Wood však tvrdí, že evoluční antropologie nebyla posedlá masem. Příběh vyvíjející se lidské stravy spíše zahrnuje uznání stále sofistikovanějších schopností získávat energii z různých zdrojů potravy.

„Byla to naše obecná schopnost získat a sklízet vysoce kvalitní, obtížně dostupné potraviny,“ říká. To zahrnuje lov, ale také shánění ovoce, medu, ořechů a podzemních částí rostlin.

Zdroje: ScienceNews