Evropa zažívá nejnebezpečnější vlnu veder v historii měření. Nejenže padají teplotní rekordy, ale vůbec poprvé se v takovém rozsahu spojily extrémní teploty s mimořádně vysokou vlhkostí vzduchu.

Právě tato kombinace podle vědců výrazně zvyšuje riziko přehřátí organismu a může mít na svědomí tisíce úmrtí. Nejnovější analýza mezinárodní skupiny World Weather Attribution (WWA) navíc ukazuje, že bez klimatické změny by podobná červnová vlna veder prakticky nemohla nastat..

Vědci analyzovali předpokládané maximální denní teploty v západní a střední Evropě mezi 26. a 28. červnem a porovnali je s klimatem roku 1976 i s extrémním létem roku 2003. Samotné meteorologické uspořádání, tedy tlaková výše vytvářející takzvanou tepelnou kopuli, která nad Evropou uvěznila horký vzduch proudící z jihu, není nijak výjimečné. Zcela mimořádné jsou však teploty, které přineslo.

Podle analýzy WWA by obdobná červnová vlna veder byla ještě před padesáti lety přibližně o 3,5 °C chladnější. Současné hodnoty by tehdy představovaly událost, která se statisticky může vyskytnout jednou za deset tisíc let.

Dopady na Evropu jsou vskutku tvrdé. Ve Francii překročila teplota hodnotu 44 °C, zatímco v některých částech Španělska neklesly noční teploty ani pod 30 °C, takže lidé neměli možnost se během noci ochladit.

I v českých zemích padá jeden teplotní rekord za druhým.

„Tato událost by v červnu bez klimatické změny nebyla možná,“ uvedl odborník na extrémní projevy počasí Theodore Keeping z Imperial College London.

Letošní vlna veder se od těch předchozích liší ještě jedním faktorem a to mimořádnou vlhkostí vzduchu. Ve Velké Británii přesahovala relativní vlhkost v mnoha městech 50 %, zatímco teplota rosného bodu se pohybovala kolem 20 °C. Pro srovnání, během rekordního léta roku 2022 dosahovala jen jednociferných hodnot.

Právě vysoká vlhkost výrazně omezuje odpařování potu, což je hlavní mechanismus, kterým se lidské tělo ochlazuje. Důsledkem je pak není nic jiného než mnohem rychlejší přehřívání organismu. To potvrzuje i ukazatel Wet-Bulb Globe Temperature (WBGT), který kromě teploty zahrnuje také vlhkost, sluneční záření a proudění vzduchu.

Podle studie během této vlny veder překonal nebo měl překonat historické rekordy téměř v polovině evropských měst.

Zdravotní rizika se přitom zdaleka netýkají jen starších lidí nebo pacientů s chronickými nemocemi. Vědci upozorňují také na lidi bez domova nebo osoby pracující venku, kteří mají omezený přístup k chlazeným prostorám.

„Velmi jasně vidíme, jak nerovnoměrné dopady tato vlna veder má. Klimatická změna prohlubuje již existující společenské nerovnosti, protože právě nejzranitelnější lidé mají nejvyšší pravděpodobnost, že přijdou o život,“ říká jedna z vedoucích autorek studie Friederike Otto z Imperial College London.

Na první odhady nadměrné úmrtnosti je zatím příliš brzy. Předchozí analýza však ukázala, že podstatně mírnější vlna veder v červnu a červenci roku 2025 způsobila přibližně 2 300 úmrtí v Londýně a dalších jedenácti evropských městech.

„Zdravotní dopady této vlny veder budou pravděpodobně velmi závažné napříč velkou částí severní a střední Evropy,“ varuje Theodore Keeping.

Přestože se v Tichém oceánu začíná formovat silnější epizoda klimatického jevu El Niño, analýza WWA ukazuje, že tentokrát nehrála při vzniku evropské vlny veder významnou roli. Hlavním důvodem je dlouhodobé oteplování planety způsobené emisemi skleníkových plynů, přičemž Evropa se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent.

Vyšší teploty zároveň umožňují atmosféře pojmout více vodní páry, což vede nejen k intenzivnějším srážkám, ale také k vyšší vlhkosti během vln veder. Právě tato kombinace dělá současné počasí mimořádně nebezpečným.

Podle autorů studie není Evropa na podobné extrémy připravena. Stárnoucí populace žije převážně ve městech navržených pro podstatně chladnější podnebí. Ve Velké Británii je například klimatizací vybaveno pouze asi 5 % domácností.

Vědci proto doporučují investovat nejen do klimatizace, ale především do pasivních způsobů ochlazování, zejména do kvalitnější izolace budov, přirozeného větrání, zelených střech, zelených fasád nebo výsadby stromů ve městech.

„Evropa sice má plány pro zvládání vln veder, výzkumy ale ukazují, že často zapomínají na některé zranitelné skupiny obyvatel, například těhotné ženy nebo lidi s duševním onemocněním,“ upozorňuje Carolina Pereira Marghidan z Red Cross Red Crescent Climate Centre.

Podle autorů studie budou podobné epizody bez rychlého omezení spalování fosilních paliv stále častější, delší a intenzivnější. Současná vlna veder tak podle nich nepředstavuje výjimečný výkyv počasí, ale ukázku toho, jak mohou vypadat evropská léta v blízké budoucnosti.