Jako DEET je označována nejúčinnější složka repelentů proti hmyzu. Z nejnovější studie však vyplývá, že stejně jako se Pavlovovi psi naučili spojovat zvonění zvonku s potravou, i komáři si mohou začít uvědomovat, že přítomnost DEETu znamená, že dorazila potrava!.
Diethyltoluamid, též N,N-diethyl-m-toluamid či DEET je nažloutlá olejovitá kapalina. Je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech proti hmyzu. Aplikuje se na kůži nebo oblečení, především pro odpuzení komárů, chrání však také proti klíšťatům.
Vyvinut byl americkou armádou po zkušenostech z bojů v džungli během druhé světové války, používal se i během bojů ve Vietnamu a v jihovýchodní Asii. Původně byl DEET testován jako pesticid v zemědělství, do vojenského využití se dostal v roce 1946 a do civilního v roce 1957.
DEET je účinnou látkou obsaženou v repelentech, které používají miliony lidí po celém světě k ochraně před poštípáním komáry, jako nejúčinnější jsou doporučovány produkty s 50% obsahem DEETu jakožto první volba na ochranu před bodavým hmyzem.
Taková ochrana je důležitá vzhledem k tomu, že v některých zemích mohou komáři šířit smrtelná onemocnění, jako je horečka dengue, malárie, japonská encefalitida či virus zika. Ovšem nejnovější výzkum naznačuje, že se DEET může pro hmyz stát atraktivním, protože si ho spojí s přítomností potravy.
Vůně DEETu jako lákadlo k hostině
„Dlouho se věřilo, že repelenty fungují výhradně díky svým chemickým vlastnostem, buď tím, že jsou pro komáry toxické nebo nepříjemné a odhánějí je, nebo tím, že blokují jejich schopnost detekovat lidi.
Naše zjištění však naznačují, že reakci lze zkušenostmi upravit,“ vysvětluje profesor Claudio Lazzari z Univerzity v Tours ve Francii. „Věříme, že to představuje významnou změnu v našem chápání repelentů.“.

Experiment vědci popsali v článku pro časopis Journal of Experimental Biology. Porovnali mezi sebou chování komárů, z nichž někteří již předtím sáli krev a jiní ne, různě vystavených účinkům DEETu. Z testu vyplynulo, že téměř 60 % komárů, kteří se živili krví, když byli vystavení DEETu, se následně pokusilo sát krev z ruky výzkumníka ošetřené DEETem.
Naopak komáři, kteří DEETu nebyli vystaveni, se snažili sát krev z výzkumníkovy druhé, repelentem nepostříkané ruky.
V přírodě si na něj zvykají pomaleji
Nina Stanczyková, vědkyně z univerzity ETH Zürich, která dříve studovala účinnost přípravku DEET proti komárům, k tomu poznamenává: „U komárů se prokázaly působivé schopnosti učení. Ovšem skutečnost, že si dokáží s potravou spojit tak silný odpudivý zápach a následně je k ní přitahuje, je skutečně pozoruhodná.
Je důležité, abychom si toho byli do budoucna vědomi.“ To ale rozhodně neznamená, že by lidé měli repelenty přestat používat.
Různý hmyz se totiž zpravidla setkává s různými repelenty, když saje krev různým hostitelům, takže za normálních okolností se jejich reakce na DEET nevyvíjí tak rychle jako v laboratorních podmínkách.
„Autoři studie uvádějí, že bylo náročné přimět komáry, aby se poprvé nasytili v přítomnosti Deetu, a že nejvyšší riziko vzniku asociace je, když repelent začne odeznívat,“ uklidňuje Stanczyková. „Proto je pro cestovatele nejdůležitější pravidelně repelent aplikovat podle pokynů na etiketě výrobku,“ dodává.
Zdroj: The Guardian