Domů     Příroda
Koala: Medvídek, co vůbec není medvídek
Zdeněk Bartůněk 27.5.2026
Koalové bývají považováni za jedny z nejroztomilejších zástupců živočišné říše.

Co jsou vlastně koalové zač? Ačkoli správný název jejich druhu zní koala medvídkovitý, nemají se šelmami z čeledi medvědovitých pranic společného.

Neřadí se ani mezi šelmy medvídkovité, k nimž náleží mývalové či nosálové a ke kterým mají na první pohled relativně blízko. Ve skutečnosti se jedná o vačnatce, tedy příbuzné klokanů, vačic, vombatů nebo ďáblů medvědovitých, známých také jako tasmánští čerti.

Nejdřív do vaku, pak na záda

Mláďata se vyvíjejí ve vaku své matky. Dostávají se tam, respektive se sama „vydrápou“ z porodních cest, v podobě připomínající burský oříšek – holá, velká stěží dva centimetry a s hmotností kolem jednoho gramu.

Přisají se na bradavku a živí se mateřským mlékem. Samice takto „hostí“ obvykle jediného potomka.

Malí koalové zůstávají v pomyslném hnízdečku řadu měsíců. Jako bytelné dveře slouží silný sval, díky němuž nehrozí, že by z vaku vypadli. Když vyrostou a zesílí, přesunou se na jiné místo, k němuž se s nadsázkou řečeno přicucnou – na matčina záda.

Tady se zpravidla zdržují tak dlouho, dokud samice nepřivede na svět dalšího potomka.

V minulosti byli koalové loveni kvůli kožešině.

Vejdi a neuškoď!

Koalové se vyskytují na východě a jihovýchodě Austrálie, kde hodují na listech blahovičníku neboli eukalyptu. Ty netvoří obvyklou součást jídelníčku býložravců. Důvod je prostý – jsou totiž jedovaté. Podobná „drobnost“ ovšem nemůže koaly odradit.

Dokázali se totiž adaptovat takovým způsobem, že jim toxiny neuškodí. Jejich slepé střevo, dlouhé až neuvěřitelné dva metry, obsahuje miliony bakterií, jejichž úkolem je rozkládat vlákninu a jedovaté oleje a díky nim dochází také ke vstřebávání dusíku.

Během svého života koalové hlavně jedí a spí. Sníst toho musí hodně, jelikož z listí, které zkonzumují, využijí pro svou výživu jen nějakých 25 procent. Proto ho denně spořádají až půl kila. S ohledem na to bývají cítit jako pastilky proti kašli.

Odpočinkem pak dobíjejí energii, které v blahovičníku příliš není. Klidně si schrupnou i o přestávce mezi krmením. Celkově spí kolem 18 hodin denně. Žádní aktivní čiperové to tedy nejsou. Stromy pro ně kromě pomyslné hodovní tabule představují i bezpečné útočiště – hlavně před psy.

Více o koalech se dočtete v čísle 7/2026 v textu: Chlamydie decimují populace koalů! Vědci hledají způsob, jak je zachránit

Foto: Pixabay
Zdroje informací: Království divoké přírody/kolektiv autorů, National Geographic
Související články
Příroda 9.7.2026
Sledování krmení zvířat v zoologické zahradě je lákavou atrakcí, málokdo si při tom ale uvědomí, že je to výsledek dlouhého a náročného procesu. Za každou porcí zeleniny, masa nebo granulí stojí rozsáhlý systém zásobování, nespočet dodavatelů a někdy i pátrání po ideálních surovinách. Každý den je v Zoo Praha totiž potřeba nakrmit více než 6500 zvířat. Systém […]
Příroda 8.7.2026
Na desítkách lokalit plánují experti z české i německé strany Krušných hor realizovat biologický průzkum, jehož cílem je komplexní zmapování situace ohledně rybích společenstev v celé oblasti. Na rozsáhlém mezinárodní projektu, který potrvá tři roky, budou pod záštitou programu Interreg Česko–Sasko spolupracovat experti z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Technické […]
Příroda 8.7.2026
Nálepku nejhorší živelní pohromy u nás od roku 1851 do současnosti získala povodeň, která na jaře 1872 ve středních a západních Čechách způsobila smrt stovek lidí. Jak podotkl meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, měla tato tragédie jiný průběh, než je u katastrof spojených se zvyšující se […]
Příroda 6.7.2026
Žena sebou trhne. Co to bylo venku za hluk? Že by zloděj? Chvějící se rukou bere baterku a jde se podívat. Kužel světla odhalí vetřelce s lupičskou maskou. Nejde však o člověka, ale o mývala. Ženě se uleví – než si uvědomí, že mýval neuprchl a civí na ni. Co když má vzteklinu? Mýval severní […]
Výzkumníci z University of South Florida a dalších institucí zkoumali bakteriální toxiny produkované mořskými tvory, kterým se říká sumky (Ascidiacea). Ty jej používají k ochraně před predátory, ovšem odborníci se domnívají, že by se mohly stát účinnou léčbou melanomu, nejsmrtelnější formy rakoviny kůže. Tým z University of South Florida (USF), Desert Research Institute (DRI) a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz