Podobně jako náš Měsíc putuje i měsíc Saturna Titan okolo své mateřské planety tak, že k ní obrací stále jen jednu ze svých tváří. Podle belgických astronomů může být jedním z vysvětlení i to, že jsou pod jeho povrchem skryté oceány..
Měsíc Titan, který je po Jupiterově Ganymédu druhým největším měsícem sluneční soustavy, poutá pozornost astronomů z řady důvodů. Je podle všeho jediným přirozeným satelitem se skutečně hustou atmosférou, jediným se stabilními jezery na svém povrchu a také jedním z mála měsíců, na jejichž povrchu lze nalézt vulkány (i když v případě Titanu chrlí kusy ledu).
O jeho vnitřní stavbě však astronomové stále nemají zcela jasno. Nedávné výpočty vědců z Královské observatoře v belgickém Bruselu naznačují, že jeho stavba by mohla v mnohém připomínat Jupiterovu Europu.
Zvláštnosti jeho oběžné dráhy by bylo možné vysvětlit tím, že není tvořen látkami pouze v pevném stavu, ale také rozsáhlými oceány, ukrytými pod jeho povrchem. Teorie „podzemních oceánů“ na Titanu se ostatně nevynořila poprvé.
V roce 2008 totiž snímky sondy Cassini odhalily, že jistá místa se na povrchu Titanu jako by „posouvají“, což by bylo možné vysvětlit právě tím, že podzemní oceány fungují jako „mazadlo“, díky němuž povrchové struktury rotují.
Vědci se nyní snaží pomocí matematických simulací zjistit, zda jsou tyto oceány tvořeny vodou nebo spíše koktejlem kapalných uhlovodíků.