Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny..

Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům.

Nové interpretace ale ukazují, že patřily obřím chobotnicím rodu Nanaimoteuthis, které žily asi před 100 miliony let.

Zásadní je jejich opotřebení. Zobáky nesou stopy prasklin, odštěpků i deformací, což ukazuje na mimořádně tvrdou potravu. Jinými slovy, tyto chobotnice nepojídaly jen měkké kořisti, ale klidně dokázaly rozdrtit i kosti svých nebohých kořistí.

Nejednalo se tedy o nějaké slizké potvory, schované někde v podmořské jeskyni, ale o aktivní predátory, kteří dozajista byli postrachem tehdejších oceánů. „Naše výsledky naznačují, že tyto chobotnice byly obrovskými predátory nacházející se na vrcholu potravního řetězce,“ uvedl vedoucí výzkumu paleontolog Yasuhiro Iba z Hokkaidské univerzity.

Odhady velikosti těchto tvorů hovoří o tom, že některé druhy mohly dorůstat délky až kolem 19 metrů. To je srovnatelné s dnešní plejtváky a rozhodně to překonává většinu dinosaurů. Nálezy rovněž naznačují, že inteligence, tak typická pro současné chobotnice, nechyběla ani dávným „krakenům“.

Zajímavým detailem je i asymetrické opotřebení zobáků. Vědci z něj vyvozují, že tyto chobotnice mohly mít preferenci jedné strany při manipulaci s kořistí, byly tedy buď praváky nebo leváky.

Legenda o krakenovi, mořském monstru pohlcujícím lodě, patří do severského folkloru. Ale ukazuje se, že v minulosti obří chobotnice pozemská biosféra znala. A byť tito tvorové vikinské lodě dozajista nepotápěli, myšlenka obřího hlavonožce, který se vynoří z hlubin a rozdrtí kořist, už nepůsobí tak absurdně jako dřív.

Navíc, měkkýši se fosilizují jen výjimečně, takže jejich role byla dlouho podceňována.