Domů     Příroda
Co jsou zač ti obojživelníci? Posvátná žába z jezera Titicaca či dravý „červ“
Žáby jsou typickými zástupci třidy obojživelníků.

Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků.

Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník. S touto na první pohled logickou úvahou se ovšem zoologové nemohou ztotožnit, vědecké vnímání obojživelníků je totiž mnohem složitější. Do této skupiny proto nepatří žádný z krokodýlů, želv, a už vůbec ne teplokrevný hroch – bez ohledu na to, že jeho celý název zní hroch obojživelný.

Nicméně to neznamená, že by mezi obojživelníky nebyla fascinující zvířata. Za zmínku stojí například velemloci či vodnice posvátné, žáby vyskytující se pouze v jihoamerickém jezeře Titicaca. Zapomenout bychom neměli ani na prazvláštní tvory, evokující do jisté míry mytické smrtonosné červy, žijící pod zemí.

Přechodový stupeň obratlovců

Obojživelníci jsou na naší planetě už stovky milionů let. Existuje jich více jak 8000 druhů. Jedná se o třídu studenokrevných živočichů s vědeckým označením Amphibia. Z evolučního hlediska představují jakýsi přechodový stupeň mezi vodními a suchozemskými obratlovci.

Obecně se vyznačují schopností existovat v různých fázích života v odlišných prostředích, nicméně jejich přežití je vázáno na vodu. Mnozí z nich mohou v průběhu dospívání tento živel opustit a vyjít na souš.

Typická je v tomto ohledu proměna neboli metamorfóza pulce. Ten přestává dýchat žábrami, vyvinou se mu plíce a narostou končetiny.

Mlok skvrnitý je notoricky známý ocasatý obojživelník z čeledi mlokovitých.

Mezi hadem a žížalou

Každý zná nějakého zástupce řádů Anura a Urodela, tedy nějakou žábu či mloka. O poznání méně lidí však slyšelo o beznohých obojživelnících z řádu Gymnophiona neboli červoři. Na první pohled si je lze splést s hadem či žížalou – podle toho, na jaký druh člověk zrovna narazí.

Někteří mohou dosahovat sotva deseti centimetrů, jiní kolem půldruhého metru. Těchto úctyhodných rozměrů dorůstá jihoamerická Caecilia thompsoni.

Lebka jako beranidlo

Cecíliovití jsou v různých formách a velikostech rozšířeni v tropických a subtropických oblastech po celé planetě, od Ameriky přes Afriku až po Asii. Jak je tedy možné, že nejsou tak známí jako žáby a mloci.

Pro lidské oko jsou často prakticky neviditelní. Přirozené prostředí mnohých z nich tvoří vlhká půda. V té se pohybují za pomoci silné lebky, jež jim slouží jako pomyslné beranidlo, a těla, tvořeného pletencem svalů a pokrytého hladkou slizkou kůží.

Anatomicky jsou tito tvorové přizpůsobeni pro život pod zemí, což se týká i jejich značně omezeného vnímání zrakem. Pro potřeby lovu využívají pár chemosenzorických tykadel, umístěných na obou stranách hlavy.

Jejich častou kořistí se stávají žížaly či jiní bezobratlí živočichové, které tito predátoři chytají do ostrých jehlovitých zubů. Podívat se do otevřené tlamy velkého červora je skutečně jen pro otrlé.

Člověku to připomene příběhy o děsivých mytických červech, jako je třeba olgoj chorchoj z mongolské pouště Gobi.

Více se dočtete v čísle 6/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: britannica.com, Království divoké přírody/kolektiv autorů, National Geographic, Obojživelníci České republiky, Zoo Praha
Související články
Archeologové díky technologii laserového skenování LiDAR nahlédli pod hustý příkrov stromoví amazonského deštného pralesa, aby pod ním objevili stovky starověkých obrazců vytvořených na zemském povrchu složitou a záhadnou společností, která území obývala před více než dvěma tisíciletími. Tato starověká civilizace zvaná Aquiry vznikla před 2 500 lety v dnešní Brazílii. Před rozpadem mohla mít, na […]
Asi 4,5 metru dlouhý had, trpící zhoubným nádorem v čelisti, podstoupil jako první na světě elektrochemoterapii, průkopnickou a život zachraňující léčbu rakoviny, která se běžně používá u lidí. Ze zákroku se dobře zotavuje a neprojevuje známky návratu rakoviny. Padesát kilogramů vážící krajtě mřížkované (Python reticulatus), žijící v zoo v anglickém Chesteru a pojmenované po slavné […]
Objevy Příroda 27.8.2026
To, co bylo dlouho považováno za genetický „šum“, se ukazuje jako významná součást regulační sítě na úrovni buňky i celého organismu. Tvrdí to mový přehledový článek vědců z MBÚ AV ČR, který se věnuje tzv. dlouhým nekódujícím RNA. To, co biologové po desetiletí označovali za „nekódující RNA“, nemusí být ve skutečnosti tak nekódující, jak se […]
Dlouhokrcí kopytníci jsou ikonickými živočichy afrických savan. Dělí se na čtyři druhy, známá žirafa Rothschildova však samostatný druh nepředstavuje. Do roku 2016 byla vnímána jako poddruh, po genetickém testování však vědci přišli s tím, že jde pouze o ekotyp žirafy núbijské, jež je poddruhem žirafy severní. Každopádně jsou tito živočichové řazeni mezi kriticky ohrožené, přímo […]
Lidé se v zimě choulí do šál, přikrývají se dekami a ven nevycházejí bez teplých bund. Zvířata tuto možnost nemají, a tak si vyvinula různé strategie, jak se s chladem vyrovnat, včetně například zmenšování svých těl. Rejsci si však na rozdíl od nich své čenichy na zimu zvětšují. Proč? Vědci již dříve zjistili, že někteří […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz