Mozek, náš nejcennější orgán, čelí ve 21. století bezprecedentním hrozbám. Stárnutí populace s sebou přináší dramatický nárůst neurodegenerativních onemocnění, stejně jako výskytů nádorů mozku.

Mozky mladých pak ohrožují závislosti na chytrých telefonech. To vše představuje komplexní hrozbu pro lidskou neurobiologii i společnost. Můžeme mozku nějak pomoci?.

Se stárnutím populace se potýkají především vyspělé ekonomiky, které vlivem toho čelí celé řadě výzev. Pokud je v populaci méně pracujících lidí než těch v důchodu, má to za následek pomalejší růst ekonomiky a hrubého domácího produktu, tlak na produktivitu lidí se navíc zvyšuje.

Oproti tomu rostou veřejné výdaje, zejména náklady na zdravotnictví, dlouhodobou péči a důchody. Vlády se s tím snaží bojovat hned na několika úrovních.

A to zejména podporou programů, které mají u lidí zvýšit povědomí o zdravém stárnutí namísto pouhého přežívání. To zahrnuje investice do prevence neinfekčních chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci, rakovina, diabetes a další.

Pokud budou lidé žít zdravěji, více se hýbat, jíst zdravěji, nebudou kouřit a omezí spotřebu alkoholu, zatímco budou podstupovat pravidelné screeningy, mohlo by to u nich oddálit nástup demence či rozvoj nádorů (nejen) mozku.

Práce jako posilovna pro mozek

Nezbytná bude do budoucna i reforma trhu práce, například prostřednictvím flexibilních úvazků či rekvalifikací, aby lidé měli možnost co nejdéle pracovat, byť v méně náročných rolích. Tím nejenže zůstanou ekonomicky aktivní, ale jejich mozek bude déle „v provozu“, díky čemuž by u nich vlivem vzdělávání, sociálního kontaktu a mentální aktivity mělo dojít ke snížení rizika kognitivního úpadku nebo alespoň jeho oddálení.

Důležité bude rovněž budování dlouhodobé péče o stárnoucí populaci, aby byl vyvíjen menší tlak na nemocnice a rodiny.

Klíčovým pak budou investice do výzkumů, které přinesou odpověď na otázky, jak oddálit nástup demence či neurodegenerace, případně snížit riziko rozvoje nádorů mozku. Každé oddálení o pár let má totiž obrovský ekonomický efekt.

Prioritou by mělo být rovněž zkoumání dopadu moderních technologií a jejich využívání, a to zejména na dospívající, jejichž mozek se teprve rozvíjí. Vlády by měly motivovat občany k péči o své mentální a duševní zdraví, aby i stáří mohli prožít ve zdraví.

Nyní lidský mozek ohrožuje hned několik hrozeb. Naštěstí existují cesty, jak jejich dopady alespoň zmírnit.

Multitasking jako iluze efektivity

Naše mozky jsou zaneprázdněnější než kdy dříve. Dennodenně se potýkají se záplavou nejrůznějších faktů, pseudofaktů, blábolů i fám, které se vydávají za informace. Rozlišit, co z toho je relevantní a co ne, se může ukázat jako složité.

Zároveň se toho snažíme stíhat mnohem více než před lety a úkoly se na nás valí ze všech stran. Zvládat nám vše vydatně pomáhají chytré telefony, připomínající svojí univerzálností populární švýcarské nože.

Umožňují nám kontrolovat pracovní i soukromé maily, číst nejnovější zprávy i posty přátel na sociálních sítích, a to prakticky kdykoliv a kdekoliv.

Díky nim si snadno zkontrolujeme předpověď počasí, spočítáme a přeložíme, co potřebujeme, či si vyfotíme cokoliv, co nás zaujme. Používáme je neustále, píšeme zprávy, když přecházíme ulici, ve frontě vyřizujeme e-maily a na obědě kontrolujeme statusy přátel.

Jejich prostřednictvím posloucháme oblíbenou hudbu či motivační podcasty, případně hledáme recept, co uvařit k večeři. Ačkoliv máme díky tomu všemu pocit, že jsme mistry multitaskingu a zvládáme bravurně několik věci najednou, podle expertů jde jen o mocnou a ďábelskou iluzi…

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 4/2026, které vyšlo 18. března.

Zdroj: The Guardian