Už to zase přichází. Žena cítí, jak se jí v jedné polovině lebky rozlévá tupá bolest. Usadí se jí za okem jako obří jedovatá ropucha. Je to peklo! A přitom jde prý jen o jakýsi záchvat hysterie. Nic, čím by se lékaři museli nějak zvlášť vzrušovat a zabývat.

Obrovské množství lidí na celé planetě ji zažívá na vlastní kůži. Migréna rozhodně není jen obyčejná bolest hlavy. Jde o neurologické onemocnění, které mohou doprovázet i jiné příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, bolesti břicha, závratě, extrémní únava či světloplachost.

U některých pacientů se objevuje i takzvaná aura, jež se nejčastěji projevuje zrakovými poruchami. Vědci se pochopitelně snaží do tajů zákeřné choroby proniknout. Jejich cílem je pro pacienty, které palčivé bolesti a další problémy postihují, vyvinout efektivní formu léčby.

To ovšem není nic jednoduchého. Existují totiž různé podoby terapií, na něž různí lidé různě reagují.

Považovali ji za ženskou hysterii

Nějaká forma migrény trápí více jak miliardu lidí ze všech koutů světa. Dalo by se předpokládat, že vzhledem k tomu, jak hojně se vyskytuje, bude také detailně prozkoumaná a popsaná. Realita je však úplně jiná.

Jak říká Gregory Dussor, vedoucí katedry behaviorálních věd a neurověd na University of Texas v Dallasu, jde zřejmě o jednu z nejméně pochopených neurologických poruch, či poruch vůbec.

Faktem je, že v 18. a 19. století vědci migrénu příliš nestudovali, respektive její výzkum byl upozaděn i stran nezbytného financování. Zásadní roli sehrál fakt, že až v 75 procentech případů postihuje příslušnice něžného pohlaví.

Proč tomu tak je, není úplně jasné. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení zmiňují odborníci vliv hormonů. Každopádně rozšířené a velmi limitující neurologické onemocnění bylo mylně považováno za projev obyčejné ženské hysterie, nad nímž leckdo jen mávl rukou.

Dnes už se pochopitelně ví, že povaha migrény ani zdaleka tak prostá není. Přesto zůstává mnohými vnímána „pouze“ coby bolest hlavy.

Složitě namíchaný koktejl

Ačkoli se jedná o velmi komplikovanou chorobu, stále zahalenou rouškou tajemství, vědci se postupně přibližují k jejímu komplexnímu podchycení. Apelují přitom na odbornou i laickou veřejnost, aby ji označovala termínem migrénová porucha.

Její zhoršení se pak projevuje takzvanými migrénovými záchvaty s rozličnými příznaky, z nichž jen jedním je úporná bolest hlavy. Fáze bolesti přitom v případě, že není nasazena léčba, trvá až 72 hodin.

Ovšem jak Dussor vysvětluje, celý záchvat odstartuje dlouho předtím, než si člověk začne nepříjemné symptomy uvědomovat. To je jeho první fáze. U části pacientů představuje další fázi již zmíněná aura. Celkově jde o sled procesů, které se v nás odehrávají, složitě namíchaný koktejl, zahrnující různé ingredience.

Vědci už byli schopni nástup záchvatu, respektive jeho vývoj, sledovat v reálném čase v podobě elektrických signálů v mozku.

Soukromý mikrovesmír bolesti

Částečně je průběh onoho záchvatu popisován jako elektrická vlna, která pomalu postupuje mozkovou kůrou. Jde o takzvanou šířící se kortikální depresi (CSD). Tlumí mozkovou aktivitu, za to nastartuje nervy bolesti.

Nicméně i v případě tohoto vysvětlení zůstává mnoho nejasností včetně původu nemoci. Experty také zaráží široká škála příznaků, které se navíc u jednotlivých pacientů liší – jako by měl každý svůj soukromý mikrovesmír bolesti.

Více se dočtete v čísle 5/2026