Jak rychle, levně a efektivně určit dobu, kdy je pro včelaře nejvýhodnější stočit med? To určují takzvané včelí váhy, jejichž ceny se na trhu pohybují od 5 do 20 tisíc. Zlevnit a zpřístupnit tuto technologii se rozhodli dva studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT. V rámci inkubačního programu Make-iton sestavili prototyp a budou hledat investory..

Lukáš Kalenda a Šimon Přerovský studují na Fakultě elektrotechnické ČVUT, potkali se ale už jako spolužáci na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu v Preslově ulici.

Společně se také přihlásili do prvního ročníku semestrálního inkubačního programu Make-iton, kde během podzimu a zimy 2025 vytvořili funkční prototyp chytré včelí váhy.

Jak funguje včelí váha

S nápadem přišel Lukáš Kalenda, který studuje druhý ročník bakalářského programu Elektrotechnika, energetika a management (EEM). Od dětství totiž pomáhal tátovi, který doma chová včelstva. Na trhu jsou dostupné pouze produkty, které jsou poměrně drahé.

Důsledkem toho je, že včelaři dávají včelí váhy pouze pod jeden referenční úl. „Mnohem zajímavější je ale monitorovat obsah všech úlů, protože to včelaři nabídne širší obrázek o stavu celého včelího stanoviště.

Proto jsme vyrobili jednoduché zařízení, které na základě váhy určí, kdy má včelař stáčet med,“ popsal Lukáš Kalenda.

Šimona Přerovského, který studuje druhý ročník bakalářského programu Elektronika a komunikace (EK), Lukášův nápad nadchl a hned se také zapojil do jeho realizace. „Včelařství a včelí váhy mě zaujaly hlavně z hardwarové stránky.

Celkově mě baví elektronika a senzory, které se dají použít v projektech spojených s přírodou,” ozřejmil Šimon Přerovský.

Přestože měl Lukáš Kalenda z domova předchozí zkušenosti se včelařením, museli studenti první prototyp nechat prověřit od více včelařů a na základě jejich zpětné vazby produkt vylepšit.

Prototyp včelí váhy studenti sestavili z běžně dostupných součástek. Konkrétně k tomu použili jednoduché arduino a tenzometry. Každá váha ukazuje graf s trendy, podle kterých se včelaři řídí. „Například v létě přibývá čtyři až pět kilo medu denně – z toho je část voda, která se odpaří.

Tyto údaje pak včelaři pomohou zpřesnit dobu, kdy má med vytočit. Jestli to má provést hned, nebo třeba až za tři dny,” vysvětlil Lukáš Kalenda.

Prototyp studenti nadále vylepšují a optimalizují jak výrobní proces, tak cenu součástek, aby mohli produkt celkově zlevnit, čímž by ho zpřístupnili většímu množství včelařů.

Studenti jsou nyní, po skončení programu Make-iton, schopni zainvestovat do malé série chytrých včelích vah. „Chtěli bychom ale docílit toho, aby si chytrou včelí váhu mohli dát včelaři pod všechny své úly, protože tím získají více medu.

K tomu už ale potřebujeme investora nebo crowdfund, protože k tomu je potřeba tisícových sérií, u kterých náklady vystoupají do milionů,” uzavřel Šimon Přerovský.