Stovky keltských zlatých a stříbrných mincí, šperků i figurku koníka se podařilo archeologům objevit v utajované lokalitě na severním Plzeňsku. Tyto cenné předměty byly náhodně roztroušené v oblasti, kde se existence jakéhokoliv keltského centra nepředpokládala.

Přesné místo nálezu odborníci tají, aby ho ochránili před zloději a hledači pokladů..

Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území. Západní a jižní Čechy byly součástí keltské pravlasti už v 6. století př. n.l., kdy se zde nacházela asi padesátka jejich hradišť. Po jejich zániku tlakem společenských změn sem v několika vlnách expandovaly keltské kmeny ze západní Evropy.

Ty ve 4. století př. n. l. obsadily nejúrodnější část českých zemí. Zpočátku žili Keltové ve dvorcích a vesnicích roztroušených kolem zemědělský příhodných oblastí, postupně budovali oppida, ve kterých se sdružovali v rodinných klanech.

Novým nalezištěm je zemědělsky obhospodařované půda o rozloze 12 až 16 hektarů na severním Plzeňsku. Zde před pěti lety objevil amatérský archeolog, aktivně spolupracující s odborníky, něco, co považoval za zbytky zlatého zubu.

Jednalo se však o zlatý statér, malou keltskou minci nepravidelného oválného tvaru o velikosti 12 až 15 milimetrů, pocházející z druhého století př. n. l. Díky tomu, že minci odevzdal byla v místě nálezu odhalena keltská lokalita mezinárodního významu, kterou odborníci již pět let podrobně zkoumají.

Mnoho zlatých i stříbrných mincí a šperků

Ta doposud vydala kolem pěti set zlatých a stříbrných keltských mincí s ryzostí zlata od 90 až do 99 %, osmdesát kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky a jejich zlomky. Dále také různé drobné předměty jako spony, jehlice či závěsky.

Mezi bronzovými nálezy je pak i malá figurka koníka. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z šestého až prvního století př. n. l. Podle odborníků tak tato utajovaná lokalita představuje jedno ze tří nejvzácnějších keltských nalezišť v Česku.

Ačkoli se nabízí její srovnání s keltskými oppidy nebo známým obchodním centrem keltského světa v Němčicích na Hané, v tomto případě se spíše jedná o nový typ lokality, který zatím nebyl na severním Plzeňsku archeologicky doložen.

„Němčice na Hané se dají považovat za nadregionální výrobně-distribuční a zajisté i mocenské centrum s rozlohou několika desítek hektarů, navíc ve zcela jiném prostředí – v koridoru Jantarové stezky,“ vysvětluje David Daněček, archeolog a vedoucí projektu regionální spolupráce z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Sloužilo místo ke konání trhů či jarmarků?

A dodává: „Oproti tomu naše lokalita se svou rozlohou a některými nálezy i umístěním v krajině odpovídá spíše menším regionálním centrům v Rakousku nebo na Moravě, chybí nám ale jednoznačné doklady každodenních činností prokazujících trvalé osídlení.“ Proto si myslí, že se jednalo spíše o místo, kde se konal sezónní trh nebo jarmark.

„Mohlo by se jednat o místo s výrazně sezónním charakterem aktivit, během nichž lidé náhodně ztráceli převážně malé až velmi malé předměty, jako například mince,“ domnívá se Daněček.

Mince, které byly na utajeném nalezišti objeveny, mají průměr do 1,5 centimetru, většina je ale ještě menších rozměrů. Zlaté statéry váží od necelého půl gramu až do přibližně 8,5 gramu, stříbrné oboly jsou ještě drobnější – váží jen desetiny gramů a mají průměr několika milimetrů.

Na výjimečnosti by podle odborníků lokalitě mohlo ještě přidat, pokud by se potvrdila domněnka, že se zde razily mince z místního zlata. „Ta naše lokalita se nachází v oblasti, která je zlatonosná,“ uvádí Daněček.

Moderními izotopovými metodami se chtějí vědci pokusit prokázat, jestli je nalezené zlato skutečně lokálního původu, nebo sem přišlo z trhů z mnohem větší vzdálenosti.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 1/2026, které vyšlo 15. prosince 2026.

Zdroje: Akademie věd ČR, LiveScience.