Domů     Objevy
Pět etap vývoje lidského mozku: Dospělý mód nastává až po třicítce!

Odborníci z Cambridgeské univerzity v rámci jedné z dosud nejkomplexnějších studií, zabývající se změnami nervových spojů od dětství do stáří, identifikovali pět hlavních „epoch“ vývoje lidského mozku, přičemž adolescentní nastavení si mozek uchovává až do 32 let věku..

V rámci studie skenovali odborníci pod vedením profesora Duncana Astleho, výzkumníka v neuroinformatice na Cambridgeské univerzitě, mozek téměř 4 000 lidí ve věku od jednoho do 90 let. Díky tomu se jim podařilo zmapovat nervová spojení a jejich vývoj v průběhu života.

Na základě toho odhalili vědci pět širokých fází, oddělených čtyřmi klíčovými „body zvratu“, v nichž se organizace mozku posouvá na jinou trajektorii, a to přibližně ve věku 9, 32, 66 a 83 let.

5 etap vývoje a 4 body zvratu

„Pochopení toho, že strukturální cesta mozku není otázkou stálého vývoje, ale spíše jedním z několika významných zlomových bodů, nám pomůže identifikovat, kdy a jak je jeho propojení náchylné k narušení,“ domnívá se Duncan Astle.

Dětské období vývoje probíhá od narození do zhruba 9 let věku, následně přechází do fáze adolescence, které trvá v průměru do 32 let věku. Poté přepíná do dospělého režimu – nejdelší éry, trvající déle něž tři desetiletí.

Třetí zlomový bod nastává v 66 letech, kdy přichází „rané stárnutí“ mozkové architektury. Mozek „pozdního stárnutí“ se pak formuje v 83 letech.

Struktura mozku, jakou má adolescent, přetrvává až do věku 32 let.

Tyto epochy vědci určili na základě 12 kritérií, zahrnujících efektivitu propojení mozku, míru jeho kompartmentace či toho, zda mozek spoléhá na centrální uzly nebo je síť jeho propojení rozptýlenější.

V první fázi, dětství, dochází ke „konsolidaci sítě“, zmenšuje se množství synapsí neboli propojení mezi neurony a jen ty aktivnější přežívají, efektivita mozkových propojení klesá. Ovšem šedá a bílá hmota nabývají na objemu, takže tloušťka kortikální kůry (vzdálenost mezi vnější šedou hmotou a vnitřní bílou hmotou) dosahuje vrcholu a kortikální vrásnění, charakteristické hřebeny na vnější straně mozku, se stabilizuje.

Boom v dětství a adolescenci, stabilita v dospělosti a pokles ve stáří

Ve druhé epoše, obdob adolescence, objem bílé hmoty nadále roste a organizace mozkových komunikačních sítí se zdokonaluje. Zvyšuje se efektivita spojení v celém mozku, takže kognitivní výkon se nadále zlepšuje.

„Rozhodně netvrdíme, že se lidé po dvacítce budou chovat jako teenageři, nebo že jejich mozek vypadá jako mozek teenagera,“ podotýká Alexa Mousleyová, která výzkum vedla. „Je to skutečně jen vzorec změny,“ poznamenává.

Nejsilnější posun trajektorie nastává ve 32 letech věku, podílet se na tom může rodičovství, ačkoliv to výzkum explicitně nezkoumal. „Víme, že u žen, které porodily, se jejich mozek následně změnily,“ říká k tomu Mousleyová:

„Je rozumné předpokládat, že by mohl existovat vztah mezi těmito milníky a tím, co se děje v mozku.“ Od 32 let se zdá, že se architektura mozku stabilizuje ve srovnání s předchozími fázemi, což odpovídá „plató v inteligenci a osobnosti“.

Poslední dva body zlomu jsou pak definovány poklesem mozkového propojení, jež zřejmě souvisí se stárnutím a degenerací bílé hmoty v mozku.

Zdroj: The Guardian

Foto: Pixabay
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Hudba není jenom zvuk. Je to puls, rytmus a harmonie, které proudí naším mozkem doslova jako životodárný gejzír. Už dávno víme, že mozek při poslechu nebo hraní hudby nepracuje pasivně, ale aktivuje rozsáhlé sítě nervových spojů spojených s pamětí, emocemi, pozorností a učením. Moderní věda potvrzuje, že hudba stimuluje plasticitu mozku, zvyšuje jeho odolnost vůči […]
Objevy Zajímavosti 18.2.2026
Rychle zjistit, zda se ve vodě, životodárné tekutině, která je nezbytná pro existenci nás všech, nacházejí nějaké nebezpečné mikroorganismy, je důležité pro co nejefektivnější ochranu lidského zdraví. Experti z Technické univerzity v Liberci (TUL) přišli s metodou, která patogeny ve vodě odhalí do pěti hodin. Ona metoda, jejíž vývoj byl podpořen programem TA ČR SIGMA, […]
Medicína Objevy 12.2.2026
Mozek epileptika někdy připomíná burzu těsně před krachem. Na první pohled se zdá, že se nic zvláštního neděje. Čísla běží, grafy kolísají, nervové buňky si vyměňují signály v přesně daném rytmu. Jenže pod povrchem se hromadí napětí. Malé výkyvy, které běžný mozek bez potíží ustojí, se postupně sčítají. A pak stačí drobný impuls jako stres, […]
Medicína Objevy 29.1.2026
Nanočástice stříbra byly považovány za zbraň č. 1 v boji s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého však upozorňují, že bakterie se systematicky adaptují i na nanomateriály včetně stříbra. Je to další facka vědě? Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. […]
Objevy Příroda 22.1.2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón. Jak stromy odhalují historii […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz