Nový Opatov: Konečně srdce Jižního Města

Má stejně obyvatel jako Olomouc, přesto už půl století postrádá centrum, kde by se lidé mohli setkávat, bavit, nakupovat, pracovat. Největší české sídliště Jižní Město píše příběh o dluhu lidem, ale i lepší budoucnosti.

Nový Opatov počítá s parkem o rozloze Karlova náměstí, vodními prvkya komunitními funkcemi. Bude místem pro odpočinek i setkávání.

Opatov měl být původně srdcem Jižáku, dnes slouží jen jako přestupní stanice. Ale brzy to bude čtvrť (z) budoucnosti. Projekt Nový Opatov od FINEPu přináší nejen byty a kanceláře, ale i městský park, nové náměstí a důraz na udržitelnost.

Oživí jednu z největších čtvrtí v Praze a zacelí padesátiletou urbanistickou mezeru.

Nové náměstí u metra Opatov obklopí domy se šesti až osmi patry, kavárny, obchody a městská zeleň. Takové centrum tu mělo být už před 50 lety.

Potenciál pro 30 000 lidí

Kolem stanice metra Opatov vzniká nové, moderní městské centrum. Místo, kde se za pár let bude dobře bydlet. Kde se bude žít přes den i v noci. Místo s potenciálem. Místo, které to dluží samo sobě, protože takové tu mělo být už před 50 lety.

Úplně prapůvodně chtěli autoři „Jižáku“ stavět krásná moderní města. Inspirovali se Le Corbusierem, švýcarským architektem, který prosazoval jednoduše funkční a prosluněnou zástavbu.

Panely byly pro architekty v 60. letech minulého století příslibem rychlého pokroku. „Nenáviděli secesi. Obecní dům by zbourali a Pařížskou třídu taky. Panelová technologie jim přišla jako spása. Jenže se to vymklo z ruky,“ nechal se slyšet historik architektury Zdeněk Lukeš pro Seznam Zprávy.

Právě Zděnek Lukeš u jednoho z autorů Jižáku studoval. Jana Krásného. Ale Krásného krásné ideály byly překrouceny a zbyl z nich jen banální recept na co nejrychlejší produkci bytů.

Nový Opatov: Nové srdce Jižního Města

Teď se to mění. Nový Opatov není jen dalším developerským projektem, ale splněnou vizí – snahou dodat Jižnímu Městu to, co mu celá desetiletí chybělo: přirozené jádro, kde se potkávají lidé, bydlení, služby a městský život.

U stanice metra Opatov vzniká nové náměstí velikosti Malostranského náměstí, obklopené domy se šesti až osmi patry, kavárnami, restauracemi a zelení. Důraz je kladen na krátké vzdálenosti: do 250 metrů má být vše, co člověk denně potřebuje – práce, obchod, park, metro.

Návrh připravilo Studio acht a developer FINEP v úzké spolupráci s městskou částí i veřejností.

Za pár let tu bude čtvrť, která žije – nejen přes den, ale i večer. S parkem velikosti Karlova náměstí, vodními prvky, cyklostezkami a komunitními službami. Projekt myslí i na ekologii – pracuje se zachytáváním dešťové vody, zelenými střechami i energeticky úspornými budovami s prestižními certifikacemi.

Celý projekt bude vznikat po etapách, aby se mohl přirozeně vyvíjet. Cílem není hotové město na klíč, ale živý organismus, který bude růst s lidmi.

Vše, co člověk denně potřebuje – práce, školka, park, obchod – budedostupné do 250 metrů. Komfort změní stereotyp sídliště.

Jak měl vypadat Jižák před 50 lety

Když se v 60. letech plánovalo Jižní Město, byla to vize téměř utopická. Autoři návrhů – Jan Krásný, Jiří Lasovský a Miroslav Řihošek – chtěli postavit moderní město podle nejlepších západních vzorů. Promyšlené zónování, propojení zeleně a dopravy, komunitní vybavenost.

Klíčem měl být právě Opatov, jako centrální uzel s veřejnými budovami, kulturou a správou.

V realitě ale přišla normalizace a s ní i tlak na co nejrychlejší výstavbu. Peníze, čas i kapacity šly na paneláky, které sice rychle ubytovaly tisíce lidí, ale na veřejnou vybavenost už nezbylo. Z původních plánů se zachovalo jen metro – a místo centra zůstala prázdná plocha mezi stanicí Opatov a Chilskou ulicí.

Dlouhá desetiletí tam rostla jen tráva a sem tam křoví. Děti v haldách stavěly bunkry, králíci hrabali norami mezi výkopovými zbytky. Pro místní to bylo „nic“. Slepá skvrna, kam se nechodilo. Ale právě tahle „nicota“ se nyní mění ve středobod Jižního Města. Nový Opatov je tak nejen urbanistickým projektem, ale i splátkou starého dluhu.