Co by mu tak mohli dokázat? Byl si jistý, že nic. Určitě ne to, že skvrny na jeho oblečení jsou od krve, a ne od mořidla. To ale netušil, že nedlouho předtím, než ho policisté zadrželi, objevil přední německý biolog způsob, jak jeho lež, která mu už v minulosti prošla, odhalit.

Jde o klíčovou součást lidského organismu. Říká se jí také životadárná tekutina – krev. Spousta informací o ní je všeobecně známých. Třeba do jakých skupin se dělí, nebo kolik jí má v sobě dospělý člověk.

Ovšem mnoho jiných, fascinujících informací už tak známých není. Poznávání krve přitom probíhalo v průběhu dějin a vyústilo až v to, že vědci z britské univerzity v Cambridgi dokázali vypěstovat struktury podobné embryu, produkující lidské krevní buňky.

Důležitá úloha plazmy

Jednoduše řečeno je krev zásadní prvek oběhového systému. De facto se jedná o transportní kapalinu, která přepravuje kyslík a živiny do buněk a zároveň se stará o odplavení oxidu uhličitého a dalšího „odpadu“.

Pumpou, která ji pohání, je srdeční sval. K němu putuje v žílách, směrem od něj v tepnách. Její tekutost zajišťuje jantarově nažloutlá krevní plazma. Ta je složena z více jak stovky různých bílkovin, vitamínů či anorganických solí, a zejména z vody, další tekutiny, jež je označována coby životadárná.

Její podíl v plazmě činí 90 procent. Pro zajímavost lze doplnit, že pokud má dospělý člověk kolem pěti, šesti litrů krve, zhruba tři litry představuje právě plazma. Ačkoli povědomí o ní není tak velké, má v celém systému důležitou úlohu.

Když tělo bojuje samo se sebou

Kromě plazmy, jejíž zastoupení je asi 55 procent, tvoří krev z více jak 40 procent červené krvinky (erytrocyty) a z jednoho procenta bílé krvinky (leukocyty). Funkcí červených krvinek je dělat pomyslného převozníka pro kyslík a oxid uhličitý.

Jejich bílé „kamarádky“ zase plní obrannou úlohu, respektive chrání organismus před hrozbami. Problém nastává při takzvaných autoimunitních onemocněních, kdy bílé krvinky mylně napadají vlastní buňky.

Zapomenout nesmíme ani na krevní destičky (trombocyty), které stejně jako červené a bílé krvinky vznikají v kostní dřeni a které jsou klíčové v případě krvácení, respektive pro jeho zastavení. Často skloňovaným je také výraz hemoglobin.

Jedná se o významnou součást červených krvinek, obsahující mimo jiné železo, jehož úkolem je vázat kyslík. Nedostatek červených krvinek a hemoglobinu vede k anémii, známější jako chudokrevnost. Jednoduše to znamená, že okysličování neprobíhá v takové míře, v jaké by mělo.

Spolupráce musí klapat 

Krev pochopitelně spolupracuje i s jinými orgány, než je srdce. V plicích kupříkladu dochází, s nadsázkou řečeno, k vykládce oxidu uhličitého, který je následně vydechován, a k nakládce kyslíku. V ledvinách zase probíhá oddělení přebytečné vody a rozpuštěných odpadů.

Jedná se zkrátka o složitý mechanismus, který je zásadní pro fungování celého organismu.

Více se dočtete v čísle 1/2026