Do Prahy dorazily jedny z nejcennějších fosilií lidských dějin – slavná „pražena“ Lucy a „pradítě“ Selam. Vůbec poprvé se objevují v Evropě. Pouze 60 dní mají návštěvníci Národního muzea šanci podívat se tváří v tvář dvěma ikonám lidské evoluce, jejichž kosti vyprávějí příběh starý přes tři miliony let.

Poprvé v historii jsou originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam vystaveny v Evropě. Veřejnost dosud mohla spatřit originál fosilie Lucy mimo Etiopii pouze jedenkrát, a to v průběhu šestileté tour po Spojených státech amerických mezi lety 2007 a 2013. Originál fosilie Selam byl oficiálně představen pouze v Národním muzeu Etiopie v Addis Abebě v roce 2006 při oznámení nového objevu.

Zároveň jde o vůbec první a jedinečnou příležitost, kdy je možné prohlédnout si tyto unikáty společně na jednom místě, a to v úvodu expozice Lidé a jejich předci v Historické budově Národního muzea.

Výjimečná příležitost

3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis Lucy a o zhruba 150 tisíc let starší Selam zapůjčené z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě mohou návštěvníci Národního muzea obdivovat po dobu 60 dnů.

Oba exponáty jsou nejcennějšími předměty národního kulturního dědictví Etiopie a jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory Ministerstva kultury ČR a Ministerstva cestovního ruchu Etiopie.

Unikátní archeologický nález, který objevil před více než 50 lety paleoantropolog Donald Johanson z Clevelandského přírodovědného muzea a jeho student Tom Gray v etiopském Afarském trojúhelníku poblíž vesnice Hadar, vzbudil v roce 1974 obrovskou senzaci, a i dnes se jedná o jednoho z nejstarších zástupců homininů, který mohl být přímým předkem rodu Homo.

Své jméno Lucy získala podle písně skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, kterou si večer po nálezu přehrávali členové týmu expedice stále dokola. V Etiopii je také známá jako Dinkinesh, což v amharštině znamená „jsi překrásná“.

Lucy…

Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8–2,9 miliony let na území dnešní Etio

pie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka. Její stáří určili vědci podle vrstvy vulkanických hornin, v níž byla fosilie nalezena. Lucy byla vysoká zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kg a po sestavení kostí (zachovalo se jich 47, cca 25 % kostry) se podobala šimpanzovi.

Malý mozek a stavba horní části těla byly podobné šimpanzům, lidoopům, zatímco kosti pánve a nohou byly ve své funkci již velmi podobné kostem zástupců rodu Homo, což značí, že Lucy spadá mezi předchůdce rodu Homo, kteří již chodili vzpřímeně po dvou končetinách.

Pohlaví bylo určeno na základě stavby pánevních kostí. Podle dalších znaků bylo určeno, že Lucy již dosáhla dospělého věku, i když jí bylo pouhých 12–16 let, protože raní homininé dospívali dříve než moderní lidé.

Díky její dobré zachovalosti bylo poprvé možné poměrně přesně zrekonstruovat celkový vzhled a způsob života australopitéků. Žádný z pozdějších paleoantropologických nálezů se nesetkal s tak velkým zájmem veřejnosti a neměl tak výrazný vliv na povědomí o našem vývoji.

… a Selam

Společně s Lucy mohou návštěvníci obdivovat v Historické budově Národního muzea rovněž kosterní pozůstatky Australopitheca afarensis zvaného Selam, což v amharštině znamená „mír“. Jde o velmi dobře zachovalou fosilii malého dítěte, s největší pravděpodobností dívky, starou zhruba 3,3–3,2 milionu let, tedy o zhruba 150 tisíc let starší než Lucy, nalezenou v roce 2000 nedaleko místa nálezu Lucy, přibližně deset kilometrů od Hadaru v lokalitě Dikika.

Během výzkumu byly postupně odkryty jednotlivé části lebky, takže bylo možné ji téměř celou zrekonstruovat, a to včetně neporušeného obličeje. Vzhledem k tomu, že se dětské kostry jako zkameněliny dochovávají ojediněle, patří zhruba 2,5letá Selam, u které se dochovalo zhruba 60 % kostry, k nejlépe zachovaným dětským fosiliím raných homininů.

Nález pomáhá lépe pochopit, jak se australopitékové od narození vyvíjeli. Anatomie dolních končetin svědčí o vzpřímené chůzi. Její lopatky však připomínaly lopatky lidoopů a zakřivené prsty naznačují, že se Selam ještě často pohybovala po stromech.

Lidé a jejich předci

Národní muzeum otevírá novou expozici s názvem Lidé a jejich předci, která návštěvníky provede napříč miliony let lidské historie.

Kromě Lucy a Selam další část expozice zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů. K vidění je například světově významný předmět ze sbírek Národního muzea – výlitek mozkovny neandertálce z Gánovců, starý přibližně 105 000 let, či pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě z Koněpruské jeskyně, jejichž tváře přibližují hyperrealistické modely.

Veřejnost bude mít také jedinečnou příležitost setkat se s objeviteli Lucy a Selam Donaldem Johansonem a Zeresenayem Alemsegedem, a to osobně při diskusi moderované Danielem Stachem zítra 27. srpna 2025 od 18 hodin v Nové budově Národního muzea.

Návštěvníci Národního muzea mají možnost spatřit obě unikátní fosilie do 23. října 2025 v prodloužené návštěvní době od 9 do 18 hodin. Nejpohodlnějším způsobem, jak si zajistit prohlídku, je včasné zakoupení časové vstupenky na konkrétní den a hodinu on-line prostřednictvím webových stránek Národního muzea a mobilní aplikace.