Je to nějakých 50 let, co na Floridě odstartovala ke svému meziplanetárnímu letu sonda pojmenovaná Viking 1. Na průzkumné misi k Marsu ji následovala sonda Viking 2, která odstartovala o několik týdnů později.

V tu chvíli nebylo ani zdaleka jisté, zda celá mise skončí úspěchem, nebo neúspěchem.

Nakonec šlo rozhodně o úspěch. Vesmírem letěly obě sondy zhruba rok. Když dosáhly oběžné dráhy Marsu, začaly kolem planety kroužit. Několik týdnů trvalo, než byla vybrána ideální místa k přistání. Nakonec přistávací modul Vikingu 1 dosedl v oblasti Chryse Planitia, a to 20. července 1976. Modul Vikingu 2 přistál 3. září v oblasti Utopia Planitia.

První fáze mise tak byla dokončena. Následovala ovšem další.

Vikingy určitě nelze označit za první sondy, které k Marsu doletěly. Nicméně jakousi pomyslnou premiérou bylo, že jejich moduly zdárně dosáhly povrchu planety a zároveň že v delším časovém horizontu fungovaly.

Tím je myšleno pořizování snímků, sledování vzorců počasí či měření vlastností půdy nebo atmosféry. Jedním z cílů bylo také za pomoci analýz odhalit na rudé planetě případné známky života – což se ovšem nepodařilo.

Životnost sond byla projektována na nějaké tři měsíce od okamžiku, kdy se modulům podaří přistát. Ovšem Vikingové prokázali, že mají s nadsázkou řečeno pořádně tuhý kořínek. Fungovali totiž mnohem déle. Ještě v listopadu 1982 putovala na Zemi data z přistávacího modelu Vikingu 1.