Domů     Objevy
Česká kryobanka chrání rostlinnou biodiverzitu pro budoucnost
Jan Zelenka 19.6.2025
Rostliny upravené genomem jsou považovány za stejně bezpečné jako jiné rostlinné produkty, jež byly vylepšeny tradičními metodami. Je tomu tak proto, že editace genomu nezavádí cizí genetický materiál. nové šlechtitelské techniky tak do budoucna otevírají dveře rafinovaným formám mutageneze. Foto: Pixabay

Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin.

Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.

v. i.) ve svém areálu v Praze – Ruzyni.

Kryobanka představuje záruku proti vymizení ohrožených druhů a zároveň uchovává cenné genetické zdroje pro současný i budoucí výzkum a udržitelné zemědělství. Zaměřuje se na důležité plodiny pro výživu, které nelze uchovávat prostřednictvím semen, jako jsou česnek, chmel, brambor, réva vinná, ovocné stromy a keře a jejich planí příbuzní.

„V současnosti máme v kryobance uloženo přes čtyři stovky reprezentantů vegetativně množených druhů rostlin, a to po desítkách vzorků od každého,“ vysvětlil ředitel CARC RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D.

Podle Ing. Jiřího Zámečníka, CSc., výzkumníka z týmu Fyziologie a kryobiologie rostlin CARC a jednoho ze spoluzakladatelů kryobanky nejde jen o pasivní uchovávání vzorků. „Aktivně se podílíme na šlechtitelských programech, obnově ekosystémů i vědeckém výzkumu, poskytujeme vzorky pro pěstování vegetativně množených plodin. Smyslem kryobanky je také podpora využití genofondu,“ doplnil.

In-vitro kultury v různých kultivačních nádobách

První byli kuřata a býci, pak medicína a nakonec rostliny

Prvotním impulsem pro vznik kryobank ve 40. letech 20. století byla potřeba uchovat reprodukční materiál hospodářských zvířat, především býčí sperma, i když prvním úspěšně kryoprezervovaným materiálem bylo kohoutí sperma.

Od 50. let se budují kryobanky zaměřené medicínsky. V souvislosti s umělým oplodněním se začalo zamrazovat lidské sperma či vajíčka a postupně přibyly pupečníková krev, kmenové buňky a tkáně pro transplantace.

Od 70. let minulého století se zaměření kryobank pozvolna rozšířilo i na rostlinný materiál, včetně pylu. Základem pro moderní kryoprezervační metody se stala práce japonského vědce Akiry Sakae, který v roce 1956 úspěšně zmrazil a uchoval rostlinná pletiva při teplotě kapalného dusíku -196 °C. Významným objevem byl proces rychlého zmrazování, při kterém se netvoří ledové krystaly. Tato metoda s názvem vitrifikace je dodnes velice rozšířená.

Příprava in-vitro kultur pro kryoprezervaci.

Myšlenku vytvoření české rostlinné kryobanky inicioval Ing. Vladimír Skládal, CSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni (dnes CARC). „Prvních zkušeností a poznatků jeho tým nabýval od předních světových odborníků v této oblasti a samotné založení české kryobanky předcházel desetiletý vývoj kryoprotokolů pro různé druhy plodin, postupů, které minimalizují poškození buněk během zamrazování a rozmrazování,“ upozornil RNDr. Alois Bilavčík, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Fyziologie a kryobiologie rostlin CARC. V Ruzyni byla následně vybudována specializovaná laboratoř vybavená technologií pro práci s kapalným dusíkem a uchovávání vzorků při ultra nízkých teplotách.

Kryobanka vegetativně množených plodin pak oficiálně vznikla v roce 2003 na zasedání Rady genetických zdrojů rostlin v Žatci.

Fungování kryobanky

Kryokonzervace při extrémně nízkých teplotách zastavuje všechny biologické procesy a umožňuje jejich zachování v původním stavu. Klíčovým krokem je precizní příprava vzorků. Převod rostlin z venkovních podmínek do sterilního laboratorního prostředí je technologicky náročný proces, při kterém se odstraní kontaminanty, bakterie, houby a jiné mikroorganismy.

Pak jsou vzorky postupně zmrazovány a uloženy v Dewarových nádobách, s kapalným dusíkem. Díky tomu rostliny nedegradují, zůstávají vitální a je možné je kdykoliv opět rozmrazit a regenerovat,“ konstatuje Jiří Zámečník.

Pokud se zásoby vzorků v kryobance sníží, musejí vědci genetické zdroje namnožit a znovu uložit. Vzorky vybírají a doporučují ke kryoprezervaci kurátoři kolekcí, kteří nejlépe znají kolekce genetických zdrojů.

Celý článek vyjde v časopise 21. Století v čísel 9/2025

Foto: Pixabay, CARC
Zdroje informací: CARC
Související články
Objevy Technika 16.6.2025
Počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) se v mezinárodním žebříčku CSRankings umístili mezi nejlepšími evropskými pracovišti v oborech informatiky a robotiky. Největšího úspěchu dosáhli v oblasti počítačového vidění (Computer Vision), kde se v hodnocení za období 2020–2025 umístili na 6. místě v Evropě, a […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Medicína Objevy 9.6.2025
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. Na otázku, jaký je její recept na […]
Ve světě mikroorganismů platí tvrdá pravidla: přežít, množit se, přizpůsobit. A přesto, právě tam, kde bychom čekali jednoduchost a sobectví, nacházíme překvapivou složku spolupráce. Nejnověji se o to postaral objev tzv. multicelulárních magnetotaktických bakterií (MMB) – mikroskopických tvorů, kteří se dokážou orientovat podle magnetického pole Země a žít jen tehdy, jsou-li součástí kolonie. Když spolupráce […]
Objevy Vesmír 29.5.2025
Toyota se má stát první automobilkou na světě, která vyšle vozidlo do vesmíru, konkrétně na Měsíc. Prototyp přetlakového vozítka pojmenované Lunar Cruiser absolvoval před pár dny první zkušební jízdu v terénu. Inženýři se tak připravují na další fázi projektu, informoval server Toyota Times News. Inspirována americkým závazkem vrátit se na Měsíc, pracuje Toyota na návrhu měsíčního […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz