Enigma byl šifrovací stroj podobný psacímu stroji, který používal symetrickou šifru. S jeho pomocí nacistické velení během druhé světové války komunikovalo s jednotlivými složkami armády, například s ponorkami.

Prolomit kód Enigmy trvalo spojencům, pod vedením geniálního matematika Alana Turinga, roky. Dnes by to podle odborníků zvládla umělá inteligence za chvilku..

Na Enigmě se psalo podobně jako na psacím stroji. Místo čitelných vět z ní však vycházely skupiny nesrozumitelných písmen a čísel. Uvnitř ní se totiž nacházely tři vzájemně propojené válce nastavené podle zvoleného klíče, které se otáčely.

Později přidávali Němci další válce, nejsložitější aparatura jich tak měla osm. Stroj bylo možné nastavit každý den jiným způsobem, takže se vlastní šifra nikdy neopakovala dvakrát. Každý znak mohl být zapsán ve 150 trilionech možných kombinacích, záleželo na postavení rotorů a dalších drobnostech.

Zašifrovanou zprávu mohl na druhé straně přečíst jenom ten, kdo znal použitý klíč. Proto považovali Němci tento stroj za absolutně nerozluštitelný. Nicméně, prolomit rané verze kódu se podařilo polským kryptologům už ve 30. letech 20. století, kdy postavili stroje schopné zasílané zprávy dešifrovat.

Ovšem následné bezpečností vylepšení Enigmy ze strany Němců znamenalo, že Turing musel vyvinout nový stroj, pojmenovaný „Bomba“, který by si s kódem poradil. Spuštěn byl 17. března 1940. Všechny šifry byli Britové schopni číst až za další tři roky.

Prolomení Enigmy během chvíle

„Enigma by neobstála v moderních počítačích a statistice,“ tvrdí Michael Wooldridge, profesor informatiky a expert na umělou inteligenci (AI) na Oxfordské univerzitě. Již dříve zkusili vědci pomalejší přístup, který rovněž vedl k cíli – pomocí systému umělé inteligence vycvičeného k rozpoznávání němčiny s využitím pohádek bratří Grimmů a 2 000 virtuálních serverů rozluštili Enigmou zašifrovanou zprávu za 13 minut.

Generativní umělá inteligence, jako například ChatGPT, je dnes schopna navrhnout zdrojový kód algoritmu zkoušející všechny kombinace, který původně Turing a jeho tým implementovali v elektromechanickém počítači Bomba.

Ten je pak možné spustit na moderních počítačích v obřích datových centrech. Díky jejich výpočetnímu výkonu by pak rozluštění zpráv šifrovaných Enigmou a odhalení jejího nastavení trvalo v průměru méně než jednu vteřinu.

Jiná šifra stále odolává

Zatímco s Enigmou by si moderní výpočetní technika snadno poradila, principy šifer Rivest-Shamir-Adleman (RSA), vyvinuté v roce 1977 a založená na faktorizaci velmi velkých čísel, zatím při dostatečné délce šifrovacího klíče prolomení odolávají.

„Pokud kvantové počítače někdy splní svůj teoretický slib, pak budeme možná potřebovat zcela nové techniky, abychom naše data ochránili,“ myslí si Wooldridge. Mustafa A Mustafa, docent softwarové bezpečnosti na Manchesterské univerzitě, poukazuje na to, že prolomení Enigmy za války s prostředky, které tedy byly k dispozici, bylo nicméně velkým úspěchem.

Klíčem k němu byla podle něj řada slabin Enigmy, včetně toho, že žádné písmeno nebylo po zašifrování sebou samým. „Byl to útok hrubou silou, zkoušeli všechny možné kombinace. Ale s těmito slabinami Enigmy se jim to podařilo.

Podařilo se jim to automatizovat, aby to bylo dostatečně rychlé na to, aby dokázali kód prolomit,“ vysvětluje. A dodává: „Dokázat to prolomit – trvalo jim to měsíce, více než rok – ale dokázat to skutečně během války, to byla obrovská věc.

Bůh ví, co by se stalo, kdyby Enigmu neprolomili včas.“ Kvalifikované odhady uvádí, že její prolomení zkrátilo dobu trvání druhé světové války o dva roky.

Zdroj: The Guardian