Cukr je dnes nepřítelem číslo jedna ve výživě, odborníci mu přisuzují řadu negativních účinků na naše zdraví. Nejnovější výzkum odhalil, že vysoká konzumace cukru v dětství se některými účinky projeví hned, ovšem závažnější dopady na zdraví si ponechá až na dospělost.

Odborníci proto nabádají rodiče, ať svým potomkům spotřebu cukru regulují. Uznávají však, že to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát..

Tadeja Gracnerová, vědecká pracovnice z University of Southern California, se rozhodla posoudit vliv konzumace cukru v dětství na zdraví v dospělosti. Využila přitom záznamy ze Spojeného království po druhé světové válce.

Během války bylo přísně omezováno množství cukru a sladkostí, které si lidé mohli koupit. Tyto příděly pokračovaly až do roku 1953, tedy dlouho poté, co pominuly dopady války na lidské zdraví. Pomocí rozsáhlé britské vládní zdravotní databáze sledovali odborníci zdravotní stav 60 000 dětí.

O desetiletí později porovnaly zdravotní záznamy „dětí“, které se narodily před koncem těchto restrikcí, a „dětí“, které již měly cukru dostatek. Z dat vyplynulo, že ti jedinci, kterým byl příděl cukru v dětství regulován, měli v dospělosti o 35 % nižší riziko cukrovky a o 20 % nižší riziko rozvoje hypertenze (vysokého krevního tlaku) než ti, kteří se narodili do světa s neomezeným přídělem cukrovinek.

Množství cukru konzumované v dětství tak má významný vliv na zdraví v dospělosti.

Cukr a zdraví

Druhým dechem však odborníci dodávají, že nadměrný přísun kalorií ve sladkých jídlech a nápojích, ovlivňuje negativně zdraví již v dětském věku. Řada dětí se potýká s obezitou, od roku 1996 stoupl u nás počet dětí s nadváhou ve věku 13 až 17 let z 10 na 25 %.

Nadváha a obezita jsou přitom spojeny s řadou zdravotních problémů. Již v útlém věku se tak mohou děti potýkat s diabetem 2. typu, který byl dříve považován za nemoc dospělých.

Zlo představují především slazené nápoje, kterých děti dokáží za den vypít velké množství, což představuje nadměrný příjem kalorií bez pocitu zasycení. Tyto nápoje ve velkém obsahují glukózo-fruktózový sirup.

Tělo si přitom s nadbytkem fruktózy neumí poradit, zpracovává ji v játrech, což je přetěžuje, a rovnou ji ukládá ve formě tuku. To může v budoucnosti bránit správné funkci jater a vést k řadě nemocí. Obézní dívky zase dříve dostávají menstruaci, což zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemoci, cukrovky i rakoviny v dospělosti.

Méně cukru pro děti

Proto je žádoucí příjem cukru u dětí omezit! Do dvou let věku by ho ve svém jídelníčku neměly mít vůbec, starší střídmě. Dle doporučení Světové zdravotnické organizace by u dětí do 4 let mělo jít maximálně o 16 g přidaného cukru za den, do 7 let věku 20g, do 13 let maximálně 27 g a u teenagerů by zkonzumované množství cukru nemělo překročit 32 g za den.

Jeden sáček gumových medvídků přitom obsahuje 48 g cukru, půl litru limonády až 56 g cukru.

Cukr je obsažen i v potravinách, které se tváří jako zdravé, například ve 30 g snídaňových cereálií je až 10 g cukru, ve skelničce džusu 22 g. Problémem je, že je cukr často obsažen i v potravinách, ve kterých by to člověk nečekal, například v paštice, salátové zálivce či mražených rybích prstech.

Rodiče, kteří chtějí omezit množství cukrů ve stravě svého dítěte to tak nemají úplně snadné, důležité je ale vytrvat. „Cílem je naučit děti znát hranice – kdy jíst cukr a kolik,“ říká Gracnerová. „To s sebou nese naději, že když budou mimo dům a budou moci jíst, co chtějí, budou se jejich preference řídit tím, co se naučily v dětství.“.

Zdroj: National Geographic