Více než 55 milionů lidí na světě trápí demence neboli postupná ztráta vyšších mozkových funkcí. Příčiny rozvoje demence mohou být různé, od zranění mozku přes nejrůznější nemoci. Nejčastější formou demence, která může za 60 až 70 % případů, je Alzheimerova choroba.
Dle nejnovějších zjištění se tato choroba vyhýbá taxikářům a řidičům sanitek. Co za tím stojí?.
Alzheimerovu chorobu poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. Narušuje část mozku a způsobuje pokles kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence.
Nemoc začíná pozvolna, nejprve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť, ztrácí a zapomíná věci i události. Postupně se příznaky zhoršují, postižený začne mít problémy s vyjadřováním, rozhodováním, není schopen dokončit myšlenku, je zmatený. Mění se celá jeho osobnost a nakonec se již o sebe neumí postarat.
Demence ohrožuje moderní společnost
Nemoc není obtížná jen pro postiženého, ale i pro jeho nejbližší rodinu a přátele, protože starat se o takto nemocného člověka je velmi náročné. Břímě častěji padne na ženy, které se starají o své příbuzné, navíc právě ony častěji demencí onemocní, protože se dožívají zpravidla vyššího věku než muži.
Péče o takto stižené lidi je zátěží i pro národní ekonomiky. Demence je přitom v současnosti sedmou nejčastější příčinou úmrtí a jednou z hlavních příčin invalidity a závislosti mezi staršími lidmi na celém světě.
V nejnovější studii se výzkumníci z Mass General Brigham, neziskové organizace zabývající se lékařským výzkumem, za kterou stojí odborníci z Brigham and Women’s Hospital a Massachusetts General Hospital, zaměřili na zkoumání vlivu povolání na rozvoj Alzheimerovy choroby.
Analyzovali data o úmrtích dospělých, k nimž došlo mezi 1. lednem 2020 a 31. prosincem 2022, jež pocházející z National Vital Statistics System. Důraz přitom kladli na sociodemografické informace, jako je věk, pohlaví, rasa, etnická příslušnost, dosažené vzdělání a především povolání těchto zemřelých. Mezi téměř 9 miliony lidmi se vyskytovalo 443 různých profesí.
Rychlá orientace v prostoru chrání mozek
Vědci zjistili, že 3,88 % (tedy 348 328) z lidí zahrnutých do studie jich zemřelo na Alzheimerovu chorobu. Z 16 658 taxikářů jich však této chorobě podlehlo jen 171, tedy 1,03 %, u řidičů sanitek to bylo 10 z 1 348, tj.
0,74 %. Zajímavé je, že tento trend nebyl pozorován u jiných povolání souvisejících s dopravou, jako jsou řidiči autobusů (3,11 %) či piloti letadel (4,57%). Vědci se tak domnívají, že povolání, která vyžadují prostorové a navigační zpracování informací v reálném čase, jak je tomu u taxikáře či řidiče sanitky, mohou být spojena se sníženou zátěží úmrtnosti na Alzheimerovu chorobu ve srovnání s jinými povoláními.
Jiní profesionální řidiči povětšinou jezdí po předem jasně daných trasách, a jsou tak méně závislí na prostorovém a navigačním zpracování dat v reálném čase. „Naše výsledky zdůrazňují možnost, že neurologické změny v hipokampu nebo v jiných částech mozku u řidičů taxi a sanitek mohou být příčinou nižšího výskytu Alzheimerovy choroby,“ domnívá se hlavní autor studie Anupam B. Jena, lékař působící v Massachusetts General Hospital.
„Stejná část mozku, jež se podílí na vytváření kognitivních prostorových map – které používáme k navigaci ve světě kolem nás – se také podílí na rozvoji Alzheimerovy choroby,“ dodává Vishal Patel, lékař z Brigham and Women’s Hospital, který se na studii rovněž podílel.
Zdroj: Science Daily
