Časopis Science, jedna z nejprestižnějších vědeckých platforem, zařadil do svého přehledu 10 nejvýznamnějších objevů roku 2024 hned dva, na nichž se podíleli čeští vědci. V kategorii fyziky zaujal objev altermagnetismu, nového typu magnetismu, a v oblasti medicíny byla oceněna průlomová injekční léčba HIV s 99,9% účinností, na níž pracoval i český vědec..

O výzkumu altermagnetismu, který vede Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a zahrnujuje spolupráci českých, rakouských, britských a německých vědců, jsme psali.  Představuje zásadní průlom.

Altermagnetismus: Nová kapitola v magnetismu

Altermagnety kombinují výhody feromagnetů a antiferomagnetů, což z nich činí ideální materiál pro ultraškálovatelnou elektroniku a nové paměťové systémy. Na rozdíl od běžných magnetů altermagnety nevytvářejí rušivé magnetické pole, ale umožňují modulaci elektrického proudu.

Klíčem k ověření byl experiment s cirkulárním dichroismem – rozdílnou absorpcí levotočivě a pravotočivě polarizovaného světla. Pomocí tenké vrstvy teluridu manganu (MnTe) a synchrotronového záření se vědcům podařilo pozorovat jedinečný magnetický jev, který potvrzuje teorii.

„Výsledky experimentu přesně odpovídají našim předpovědím,“ uvedl Jan Kuneš z Masarykovy univerzity.

Budoucnost altermagnetů

Altermagnety mohou najít uplatnění v průmyslu, například při výrobě čipů a spintronických součástek, které slibují vyšší rychlost a odolnost vůči magnetickému rušení. Podle profesora Tomáše Jungwirtha z AV ČR jde o objev s obrovským potenciálem pro budoucí technologie.

Tento průlom je světovou premiérou a představuje další důkaz špičkové úrovně české vědy. Vědci pokračují v hledání dalších materiálů, které by mohly rozšířit využití tohoto nového typu magnetismu.

„Objev skutečně otevírá nové možnosti pro informační technologie, například efektivnější polovodiče a supravodiče,“ uvedl profesor Ján Minár ze Západočeské univerzity v Plzni. Experimentální důkaz altermagnetismu publikoval časopis Nature a zařazení tohoto objevu mezi top vědecké úspěchy je důkazem jeho významu.

Léčba HIV: Krok k ukončení epidemie

Dalším oceněným objevem je lenacapavir, injekční lék na HIV, který chrání před nákazou po dobu šesti měsíců. Na vývoji této látky pracoval i český biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který působí v USA. „Lék má potenciál zásadně omezit šíření HIV, pokud bude dostupný,“ řekl nedávno Cihlář.

Lenacapavir nejen chrání před nákazou, ale přináší i nové poznatky o klíčovém kapsidovém proteinu viru. Přesto však jeho budoucí úspěch závisí na ceně a dostupnosti, což je výzvou zejména pro země se středními příjmy.

Další významné objevy roku 2024

Kromě českých úspěchů zahrnul Science mezi top objevy snímky z vesmírného dalekohledu JWST, nové přístupy v léčbě autoimunitních chorob pomocí CAR-T terapie, inovativní pesticidy na bázi RNA či průlomové poznatky o formování kontinentů.

Tyto objevy ukazují, jak věda mění naše porozumění světu a nabízí nové cesty pro lidstvo.