Jižní pól Měsíce je centrem zájmu Evropské vesmírné agentury, je totiž plánovaným místem pro přistání další lidské posádky na něm. Povrch jižního měsíčního pólu však ještě nebyl dostatečně detailně prozkoumán.

A právě to by měla změnit mise LUMI, za kterou stojí brněnská společnost TLR Space..

Na jižním pólu Měsíce se nachází led, skrytý v trvale zastíněných oblastech, což z něj činí ideální místo pro těžbu vody k výrobě paliva přímo na místě. To by mělo výrazně snížit náklady na zásobování trvalé lidské posádky, o které se v dlouhodobém horizontu uvažuje.

Jižní pól je rovněž geograficky spojen s tak zvanými vrcholy věčného světla, tedy s místy která jsou na pólech permanentně osvětlena. Problémem, který mimo jiné znesnadňuje přistání lidské posádky v těchto místech je fakt, že neexistuje dostatečně detailní digitální model jeho povrchu.

V čele mise LUMI stojí česká firma TRL Space

Změnu by měla přinést mise LUMI, Lunar Mapper and Inspector, v jejímž rámci by měl být k Měsíci vyslán mikrosatelit se speciální kamerou. Spolupracuje na ní mezinárodní konsorcium firem, které podepsaly dohodu dne 19. listopadu 2024 v Německu.

V čele mise stojí brněnská forma TLR Space, která již má za sebou několik vesmírných projektů. Mise LUMI byla vybrána do programu malých průzkumných misí Evropské vesmírné agentury z více než 70 kandidátů.

V současnosti je zmapována pouze desetina území jižního pólu, a to v malém rozlišení. „Aktuálně nemáme k dispozici kvalitní mapu oblasti pro složité přistávací mise či povrchové operace, konkrétně neexistuje dostatečně detailní digitální model povrchu a vrstevnic (DEM), který by tyto mise přesně navedl,“ vysvětluje Kim Sofgeová, Space Project Manager pro měsíční mise ve společnosti TRL Space.

Plán je vybavit misi LUMI kamerou, který poskytne data pro vytvoření digitálního modelu místa s rozlišením 50 centimetrů pro málo osvětlené oblasti pólu.

Kamera pro detailní monitoring povrchu Měsíce

„Nejlepší modely povrchu jižního pólu dnes mají rozlišení pět metrů – tedy když se na povrchu nachází 2,5 metru velký kámen nebo kráter, tak ho vůbec nezaznamenáme. S LUMI budeme schopni tuto nepřesnost změnit na 50 centimetrů, takže desetkrát lepší rozlišení,“ doplňuje architekt mise LUMI Petr Boháček.

Na vyslání mikrosatelitu se bude podílet hned několik společností z různých zemí, vědecký tým povede Akos Kereszturi z estonské univerzity v Tartu.

Platformu družice bude mít na starosti italská společnost Tyvak International. Kameru bude vyvíjet estonská společnost CrystaSpace ve spolupráci s polským výrobcem optických systémů pro vesmír Scanway.

Zpracování dat zajistí česká firma Zaitra, speciální pohonný systém pak nizozemská společnosti Dawn Aerospace. Do vesmíru by měla mise LUMI odstartovat na přelomu let 2029 a 2030. První fáze projektu, zahrnující studii proveditelnosti, však vypukne již příští rok.

V jejím rámci bude třeba navrhnout orbitu družice LUMI, definovat parametry kamery i zpracování dat pro tvorbu digitálního modelu povrchu.