Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě i u nás. V roce 2022 trpělo nějakou nemocí srdce téměř 3 miliony Čechů. Lékaři tradičně hodnotí riziko rozvoje těchto chorob u pacientů na základě vysokých hodnot LDL tedy „špatného“ cholesterolu. Nový výzkum ukazuje, že je přínosné sledovat i další parametry….
Lékaři se snaží předvídat riziko vzniku srdečních onemocnění u pacientů až 30 let dopředu. Dosud se přitom soustředili pouze na hodnoty LDL cholesterolu. Výsledky nejnovějšího výzkumu, za kterým stojí Paul Ridker, ředitel Centra pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v Brigham and Women’s Hospital v Bostonu, však ukazují, že skryté rizikové faktory nemusí tradiční testy zachytit.
Je proto podle něj důležité sledovat ještě další dva parametry, a to lipoprotein (a) a C-reaktivní protein.
Lipoprotein (a) je geneticky podmíněný typ tuku v krvi. Jeho hladina je převážně daná geneticky, takže není výrazně ovlivnitelná ani stravou ani cvičením. Vysoké hladiny lipoproteinu (a) jsou ale spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje srdečních onemocnění, jako je ateroskleróza, infarkt myokardu a mrtvice.
Dalším biomarkerem, produkovaným játry, je C-reaktivní protein (CRP), který se nejčastěji používá k odhalení zánětu v těle. Zánět však hraje důležitou roli i v rozvoji aterosklerózy, může vést k destabilizaci plaku v tepnách a jejich následnému prasknutí, což může vyústit až v infarkt myokardu nebo mrtvici.
LDL cholesterol, lipoprotein (a) a CRP
Vědci v rámci výzkumu, jehož závěry publikovali koncem srpna v odborném časopise New England Journal od Medicine, analyzovali data od téměř 30 000 amerických žen, které byly zahrnuty do studie Women’s Health Study.
Jejich průměrný věk při zapojení do studie byl 55 let, všechny na začátku podstoupily krevní testy, které u nich měřily hladiny LDL cholesterolu, lipoproteinu (a) a C-reaktivního proteinu (CRP). V průběhu 30 let pak zhruba 13 % účastnic, což je asi 3600 žen, zemřelo na infarkt, mrtvici nebo jiné kardiovaskulární onemocnění, případně musely podstoupit operaci z důvodu zúžených či zablokovaných tepen.
Ukázalo se, že všechny tři biomarkery byly spolehlivými ukazateli zdravotního stavu, ať už jednotlivě či v kombinaci. Ženy s nejvyššími hladinami LDL cholesterolu měly o 36 % vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění než ty s nejnižšími hodnotami.
Ty s vysokými hladinami lipoproteinu (a) pak měly o 33 % vyšší riziko rozvoje onemocnění srdce a ženy s nejvyššími hladinami CRP dokonce o 70 % vyšší riziko vzniku srdečních chorob.
Biomarkery spolehlivě odhalí riziko srdečních chorob
Když byly všechny tyto biomarkery zkoumány společně, u žen s jejich nejvyššími hodnotami byla 1,5krát vyšší pravděpodobnost mrtvice a 3krát vyšší pravděpodobnost, že se u nich v průběhu následujících 30 let rozvine nějaká forma onemocnění srdce než u žen s nízkými hodnotami.
Každý z těchto biomarkerů tak přispívá k lepšímu pochopení toho, proč se u některých lidí vyvine srdeční choroba a u jiných ne. „Říkají nám, proč je někdo vlastně ohrožen,“ vysvětluje Ridker.
Ačkoliv byl výzkum proveden na ženách, jeho závěry jsou platné i pro muže. Podle Ridkera jsou to ale právě ženy, u kterých jsou srdeční onemocnění často pozdě diagnostikována a poté nedostatečně léčena.
Je to zřejmě v důsledku toho, že ženy v plodném věku chrání ženské hormony před nemocemi srdce, takže v určitém věku jsou k nim muži náchylnější než ženy, ovšem po menopauze se rozdíly mezi pohlavími stírají.
Závěry studie podtrhují důležitost sledování všech těchto tří biomarkerů ve snaze o co nejlepší predikci a prevenci srdečních onemocnění u pacientů, kteří k nim jsou náchylnější.