Domů     Vesmír
Uhlík se ve vesmíru objevil mnohem dříve, než se dosud tušilo
Martin Janda 1.9.2024

Díky měření evropské sondy Planck víme, že vesmír je starý 13,81 miliardy let. Když mu tedy bylo 350 milionů let, byl takříkajíc v dětském věku. Přesto už obsahoval uhlík, základní stavební kámen života, jak jej známe ze Země..

Vyplývá to z pozorování Webbova teleskopu, který ve svém pohledu do vesmírné minulosti odhalil galaxii, ve které již 350 milionů let po Velkém třesku byl uhlík detekován. Ukázalo se, že zdejší supernovy již v té době uvolnily ohromné množství prvku se šesti protony v jádře.

Uhlík je přitom základem prvních planet i života, nicméně dříve se předpokládalo, že během kosmických dějin vznikl mnohem později.

Vznik prvních prvků ve vesmíru je fascinující příběh, který začíná Velkým třeskem a pokračuje složitými procesy ve hvězdách a supernovách. Už během prvních tří minut po Velkém třesku teplota vesmíru klesla dostatečně na to, aby umožnila vznik prvních atomových jader.

V této fázi vznikly lehké prvky vodík, helium a také stopové množství lithia. Nicméně, teprve až se vodíková mračna gravitačním kolapsem zhroutila a vznikly tak první hvězdy, v jejich nitru se postupně vytvářely podmínky pro zrod dalších těžších prvků.

Podle astronoma Roberta Maiolina z Cambridgské univerzity nový objev naznačuje, že život mohl potenciálně vzniknout již záhy po kosmickém úsvitu. Na Zemi vznikl zhruba před 3,7 miliardami let, ale v jiných koutech vesmíru to mohlo být teoreticky mnohem dříve.

I když samozřejmě, jen samotná existence uhlíku podmínky pro vznik života nezaručí.

Rané hvězdy byly poněkud odlišné od těch současných, tedy takových jako je naše Slunce. „Úplně první hvězdy jsou svatým grálem chemické evoluce, protože jsou tvořeny pouze prvotními prvky a chovají se velmi odlišně od moderních hvězd,“ řekl astrofyzik z Kavliho institutu pro kosmologii v Cambridge a hlavní autor nové studie Francesco D’Eugenio.

„Studiem toho, jak a kdy se uvnitř hvězd zformovaly první kovy, můžeme stanovit časový rámec prvních kroků na cestě, která vedla ke vzniku života.“.

Zkoumaná galaxie, která je pátou nejvzdálenější galaxií, jaká kdy byla pozorována, je malá a kompaktní, je asi 100 000krát menší než Mléčná dráha. „Když ji pozorujeme, je to jen zárodek galaxie, ale mohla by se vyvinout v něco docela velkého, přibližně o velikosti Mléčné dráhy,“ řekl D’Eugenio. „Ale na tak mladou galaxii je poměrně mohutná.“.

Analýza spektra světla přicházejícího z galaxie poskytla jistou detekci uhlíku a předběžné detekce kyslíku a neonu. „Od uhlíku k DNA je obrovská cesta, ale toto ukazuje, že tyto klíčové prvky tam v zásadě již jsou,“ řekl Maiolino.

Astrofyzik z pařížské Sorbonnské univerzity, který se na nejnovějších zjištěních nepodílel, Rafael Alves Batista, uvedl: „Tento výsledek je velkým skokem vpřed a je něčím, co jsme dosud neznali.“ Uvedl však, že z detekce uhlíku nelze extrapolovat pravděpodobnost vzniku života.

„Takový závěr bych nedělal,“ řekl. „Většina těchto raných hvězd je příliš hmotná, takže umírá velmi rychle. I kdyby tam planety byly, nejsem příliš optimistický, že by měly podmínky pro život. Zjištění jsou velmi zajímavá, ale nemyslím si, že jsou dostatečná k tomu, aby něco vyřešila.“.

Související články
Vesmír 1.3.2026
Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a vědcům otevírá cestu k detailnímu studiu zrodu i zániku hvězd v nejdramatičtější oblasti naší galaxie, která se nachází v těsném sousedství supermasivní černé díry v […]
Vesmír 28.2.2026
Americká NASA oznámila zásadní úpravu architektury programu Artemis. Agentura přidává novou misi a posouvá první návrat astronautů na měsíční povrch až na rok 2028. Změna se týká především mise Artemis III. Ta se původně měla stát historickým okamžikem, kdy se lidská noha po více než půlstoletí dotkne měsíčního povrchu. Nově však mise s trojkou v […]
Vesmír Zajímavosti 23.2.2026
Je to ničivá exploze! Obrovská síla vyvrací masivní stromy, jako by neměly vůbec žádné kořeny. A šíří se oheň. Zkáza proniká do široké oblasti kolem epicentra a pohltí stovky kilometrů čtverečních. Právě vybuchl asteroid. Možnost, že se modrá planeta střetne s nějakým vesmírným tělesem, je samozřejmě reálná. Dinosauři by o tom mohli vyprávět. Pro to […]
Vesmír 22.2.2026
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se stala ústřední postavou jednoho z nejzajímavějších astronomických příběhů roku 2025. Objevena byla 1. července 2025 pomocí dalekohledu ATLAS v Chile a je to po ʻOumuamua z roku 2017 a kometě 2I/Borisov z roku 2019 teprve třetí potvrzený objekt, jehož porodnice se nacházela mi Sluneční soustavu. Jak to tak bývá, i kolem […]
Vesmír 21.2.2026
Když se v lednu 2019 kolem vzdáleného tělesa jménem Arrokoth prohnala sonda New Horizons, vědci koukali trochu překvapeně. Před nimi se objevil objekt připomínající sněhuláka, přičemž na něm nebyly patrné žádné dramatické krátery ani žádné známky jiné násilné minulosti. Bylo to pět let poté, co sonda New Horizons dosáhla svého primárního cíle, totiž průletu kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz