Domů     Medicína
Dělení lidských buněk v přímém přenosu
Jan Zelenka 26.8.2024
foto: Pixabay

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (IMG) se postarali o průlomové pozorování, a to buněk v průběhu jejich dělení. Objev nedávno publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z IMG, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk.

Proces v každém z nás

Přesné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk je nezbytné pro všechny tkáně lidského těla. Proces musí být přísně regulován v prostoru a čase, aby se zabránilo vývojovým poruchám a rozvoji rakoviny.

Již před desítkami let vědci odhalili, že chromozomy se připojují k bipolární struktuře zvané mitotické vřeténko, které tvoří mikrotubuly. V průběhu mitózy jsou připojené chromozomy taženy podél mikrotubulů do dceřiných buněk.

Vlevo: Fixovaná lidská buňka procházející mitózou pozorovaná konfokální mikroskopií.Vpravo: Snímek z filmování živých buněk v časných fázích mitózy. Aktinová vlákna zeleně, mikrotubuly fialově.

Protein FAM110A

Až donedávna se vědci domnívali, že aktinová vlákna jsou potřebná pouze pro závěrečný krok oddělení dceřiných buněk, zatímco význam aktinového cytoskeletu v časných fázích mitózy byl dlouho opomíjen. Nyní odborníci identifikovali dosud neprozkoumaný protein FAM110A, který váže aktin a mikrotubuly za oba své konce na pólech mitotických vřetének.

Mikroskopická analýza odhalila tvorbu vysoce dynamických aktinových vláken na pólech vřeténka, která předcházejí růstu mikrotubulů vřeténka a vedou je. V nepřítomnosti FAM110A se aktin ve vřeténku netvořil správně a segregace chromozomů byla silně narušena.

Důležité spojení

Díky spolupráci s kolegy v Německu, kteří jsou odborníky na zobrazování vysoce dynamických procesů v živých buňkách, jsme nalezli důležité molekulární spojení mezi dvěma hlavními cytoskeletálními sítěmi v mitóze,“ říká Libor Macůrek z IMG. V tomto mezioborovém projektu se Zdeněk Lánský a jeho tým zabývali biofyzikálními vlastnostmi purifikovaných proteinů in vitro, a pomohli tak určit přesnou funkci proteinu FAM110A. „V budoucnu budeme zkoumat, jak FAM110A a podobné bílkoviny přítomné v lidských buňkách zabraňují nestabilitě genomu a rozvoji rakoviny,“ uvedl Libor Macůrek.

Foto: Pixabay, IMG
Související články
Historie Medicína 25.10.2025
V létě roku 1812 zahájil Napoleon s více než půlmilionovou armádou tažení na Rusko. Nepochyboval o rychlém vítězství, avšak místo toho přišla jedna z největších katastrof vojenských dějin. Jen zlomek jeho mužů, zhruba kolem 25 000, měl to štěstí, že mohl ještě alespoň jednou spatřit svůj domov… Historie připisovala rozsáhlé Napoleonovy ztráty zimě, hladu či […]
Medicína Zajímavosti 24.10.2025
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou šestou nejčastější formou tohoto onemocnění na světě, kterým ročně podlehne na 350 000 pacientů. Novou nadějí by pro ně mohl být injekčně podávaný lék amivantamab, který zmenšuje velikost nádorů a umožňuje pacientům „zapomenout“, že mají rakovinu… HNSCC představuje skupinu nádorů, které vznikají ve slizničních buňkách v oblasti krku, […]
Medicína Objevy 23.10.2025
Už desítky let je jasné, že kouření stojí za drtivou většinou případů rakoviny plic. Nyní se ale objevují důkazy, že svou roli ve vzniku plicních nádorů může hrát nejen to, co člověk vdechuje – ale i to, co máme na talíři. Přestože jídlo nepřichází do přímého kontaktu s plícemi, vědci v nové studii poukazují na […]
Medicína Zajímavosti 21.10.2025
Z nejnovější studie, ve které tým odborníků z University of Cambridge analyzoval tisíce lidí s obezitou, vyplynulo, že lidé s určitými formami genu MC4R mají nižší hladinu cholesterolu než jiní jedinci se stejně vysokým indexem tělesné hmotnosti. Tento gen způsobující obezitu je tak paradoxně chrání přes kardiovaskulárními onemocněními. Obezita je často spojována s vysokou hladinou […]
Medicína Zajímavosti 19.10.2025
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co možná vypadá jako námět béčkového hororu má však jasný účel: badatelé doufají, že tak lépe pochopí, co se vlastně v genomu děje a jak by […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz