Domů     Medicína
Testování léků na zvířatech: K lidem se dostane jen každý dvacátý
Zdroj: Pixabay

Používání zvířat při vývoji a testování nových léků stojí za pokrokem v medicíně. Až poté, co se prokáže účinek u nich, totiž probíhají testy na lidech. Ve skutečnosti se ale pouze 5 % z léků testovaných na zvířatech dostane až k lidem.

Navíc to trvá neúměrně dlouho. V čem tkví problém?.

Pokusy na zvířatech umožnily řadu objevů v biologii i medicíně. Dokládá to fakt, že 96 ze 106 Nobelových cen za fyziologii a lékařství od roku 1901 bylo uděleno právě za objevy, při kterých byla použita pokusná zvířata.

Nejvíce testů na zvířatech se provádělo v 70. letech 20. století, poté nastoupily organizace bojující za práva zvířat. Díky nim byla práva zvířat ukotvena, v legislativě zavedeno použití anestezie a analgezie, odstraněno nehumánní zacházení a v některých zemích došlo i k úplnému zákazu testování na lidoopech.

V dnešní době se v medicínském výzkumu využívají hlavně myši a potkani, a to především díky nízkým nákladům na jejich chov, vysokému reprodukčnímu potenciálu myší i genetické podobnosti lidí a myší, kdy spolu sdílejí více než 99 % genů.

Myši proto sehrávají důležitou roli při výzkumu genů, nemocí a fyziologických funkcí. Větší zvířata, jako jsou prasata a psi, jsou zase potřebná pro testování nových chirurgických postupů či při testování transplantací orgánů. K testování protilátek se pak využívají zejména králíci a morčata.

Jen z 5 % studií vzejde lék pro lidi

Vědci z Curyšské univerzity ve spolupráci s kolegy z University of Edinburgh ve snaze zjistit, kolik léků testovaných na zvířatech se nakonec dostane k lidským pacientům, podrobili zkoumání 122 studií, z nichž 62 bylo zahrnuto do metaanalýzy.

Ke stanovení toho, kolik času bylo potřeba k tomu, aby se léky od pokusů na zvířatech dostaly do praktického nasazení, využili statistickou techniku zvanou analýza přežití.

Zdroj: Pixabay

Metoda rovněž pomáhá zjistit, jaké faktory ovlivňují pravděpodobnost této události i jak dlouho trvá, než k tomu dojde. Asi polovině studií se podařilo postoupit ze studie na zvířatech ke klinické studii na lidech, 40 % se dostalo do stádu randomizovaných kontrolovaných studií, které jsou prováděny před schválením léku regulačními orgány.

Ovšem jen 5 % léků testovaných na zvířatech bylo v konečném důsledku schváleno těmito regulačními orgány pro léčbu lidí.

Deset let dlouhá cesta k léku

Přitom 86 % pozitivních výsledků ze studií na zvířatech bylo následně potvrzeno studiemi na lidech. Ovšem průměrně trvalo 5 let, než došlo k posunu od testování na zvířatech ke zkouškám na lidech, 7 let od zahájení testů pak trvalo, než se lék dostal do randomizované kontrolované studie, a 10 let do jeho schválení regulačními orgány.

Vědci zjistili, že hlavní příčinou toho, proč se léky nedostaly až do finále schvalovacího procesu, byly chyby v návrzích studií.

Někdy bylo použito příliš málo zvířat, takže chyběly důkazy k prokázání úspěšnosti navrhovaného léku, případně byla testovaná zvířata příliš mladá a zdravá, zatímco lidé, kteří lék potřebovali, spíše starší a trpící řadou dalších zdravotních neduhů.

Některé studie zase neobsahovaly zaslepení, při kterém vědci neví, které zvíře dostalo léčbu a které placebo, nebo randomizace zvířat na různé typy léčby. Správné navržení studií by tak mohlo výrazně napomoci k tomu, aby se více léků testovaných na zvířatech dostalo až k lidem, kteří je potřebují.

Štítky:
Související články
Historie Medicína 25.10.2025
V létě roku 1812 zahájil Napoleon s více než půlmilionovou armádou tažení na Rusko. Nepochyboval o rychlém vítězství, avšak místo toho přišla jedna z největších katastrof vojenských dějin. Jen zlomek jeho mužů, zhruba kolem 25 000, měl to štěstí, že mohl ještě alespoň jednou spatřit svůj domov… Historie připisovala rozsáhlé Napoleonovy ztráty zimě, hladu či […]
Medicína Zajímavosti 24.10.2025
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou šestou nejčastější formou tohoto onemocnění na světě, kterým ročně podlehne na 350 000 pacientů. Novou nadějí by pro ně mohl být injekčně podávaný lék amivantamab, který zmenšuje velikost nádorů a umožňuje pacientům „zapomenout“, že mají rakovinu… HNSCC představuje skupinu nádorů, které vznikají ve slizničních buňkách v oblasti krku, […]
Medicína Objevy 23.10.2025
Už desítky let je jasné, že kouření stojí za drtivou většinou případů rakoviny plic. Nyní se ale objevují důkazy, že svou roli ve vzniku plicních nádorů může hrát nejen to, co člověk vdechuje – ale i to, co máme na talíři. Přestože jídlo nepřichází do přímého kontaktu s plícemi, vědci v nové studii poukazují na […]
Medicína Zajímavosti 21.10.2025
Z nejnovější studie, ve které tým odborníků z University of Cambridge analyzoval tisíce lidí s obezitou, vyplynulo, že lidé s určitými formami genu MC4R mají nižší hladinu cholesterolu než jiní jedinci se stejně vysokým indexem tělesné hmotnosti. Tento gen způsobující obezitu je tak paradoxně chrání přes kardiovaskulárními onemocněními. Obezita je často spojována s vysokou hladinou […]
Medicína Zajímavosti 19.10.2025
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co možná vypadá jako námět béčkového hororu má však jasný účel: badatelé doufají, že tak lépe pochopí, co se vlastně v genomu děje a jak by […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz