Domů     Příroda
Vyvrácené mýty o pavoucích
Zdroj: Pixabay

Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy!.

Lidé například trpí panickým strachem z toho, že je pavouk kousne, ač se to většině lidí nikdy v životě nestane. Pavouci se totiž snaží interakci s člověkem vyhnout, takže do kontaktu s ním jich přijde jen malé procento.

Na rozdíl od komárů, klíšťat nebo štěnic se pavouci neživí krví, proto o člověka nemají zájem. Navíc, většina pavouků ani není schopná lidskou kůži prokousnout. Ti, kteří člověka kousnou, to dělají povětšinou z obavy o vlastní život.

Typicky se kousnutí od pavouka projeví lokální bolestí, mírným otokem a případně i vyrážkou. U nás je nejjedovatější zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium), jejíž bolestivé kousnutí může být spojeno s horečkou a chvilkovým ochrnutím kolem místa pokousání, následky ale do 24 hodin odezní.

Pouze jed několika málo druhů je pro člověka skutečně nebezpečný. Jedná se o pavouky žijící v cizině, například snovačku jedovatou (Latrodectus mactans), které se přezdívá černá vdova. Její jed je neurotoxický, způsobuje svalové křeče a ztěžuje dýchání, ovšem pavouk ho má jen malé množství, takže ke smrtelné otravě dochází u zdravých dospělých jen vzácně.

Pavouky ve spánku nejíme!

Dalším velmi rozšířeným mýtem je, že lidé ve spánku spolknou hned několik pavouků za rok. Podle Roda Crawforda, odborníka na pavouky a kurátora arachnologie (vědy o pavoucích) v The Burke Museum v americkém Seattlu, pro to však neexistují žádné důkazy, jako jsou fotografie, shromážděné vzorky, lékařské záznamy či pozorování pavouka, jak se pokouší vlézt do úst člověka.

Crawford se domnívá, že ve skutečnosti nechtějí mít pavouci s našimi páchnoucími, vzduch vydechujícími a kvůli chrápání pootevřenými ústy nic společného. Říká k tomu: „Pavouka to vůbec nebude přitahovat.

Proud vzduchu mu naježí malé smyslové chloupky, které má po celém těle, což ho odradí.“.

Zdroj: Pixabay

Ani mýtus, že pavouci kladou vajíčka do špiček banánů a jiného ovoce se nezakládá na pravdě. Ačkoliv se pavouci příležitostně nacházejí ve skladech na zpracování banánů, takže mohou být spatřeni, jak vylézají z krabice plné banánů, hroznů či jiného ovoce, uvnitř tohoto ovoce jejich vajíčka nalézt možné není.

Mezer mezi ovocem mohou využít k nakladení vajíček, protože jsou tak dobře chráněna před povětrnostními vlivy či jinými predátory, ovšem žádný pavouk není schopen udělat díru do ovoce, aby do něj nakladl vejce.

Ačkoliv existují pavouci, kteří se zavrtávají do nory třeba v hlíně, nedokážou prorazit něco tak tvrdého, jako je slupka ovoce či rostliny.

Nestěhují se na zimu k lidem

Lidé mají pocit, že když se ochladí, nastěhují se pavouci do jejich domovů, aby byli v teple. Není tomu ale tak. Jsou druhy pavouků uzpůsobené tomu, aby žily venku, jiné jsou naopak přizpůsobeny životu v lidských obydlích.

Ve většině případů se tyto různé druhy nikdy nepotkají. Venkovní pavouci, zvyklí na chladné klima, nemají zájem najít útočiště v našich domovech. Rod Crawford uvádí: „Asi 95 % pavouků, které potkáte ve vašem domově, tam žije celý svůj život.

Vylíhli se tam a vyrostli.“ A dodává: „Patří k malému počtu druhů, které žijí v okolí budov vytvořených člověkem od doby, kdy je lidé začali stavět.“ Pokud se tedy pokusíte pavouka, kterého jste našli doma, vypustit do volné přírody, bude to značně kontraproduktivní.

Pavouci rozhodně nekladou vajíčka pod lidskou kůži. Tento mýtus má pravděpodobně původ v německé povídce ze 40. let 19. století o ženě, které praskl vřed na tváři a vyhrnuli se z něj pavouci, protože uzavřela smlouvu s ďáblem, má původ další mýtus o pavoucích.

„Většina pavouků nemá prostředky ani zájem zavrtat se pod lidskou kůži a naklást tam svá vajíčka,“ vysvětluje Rod Crawford. Ve vzácných případech, kdy pavouk kousne člověka, mu pod kůži vstříkne jed, ale nikdy mu pod ni, případě do jiné části těla, nenaklade vajíčka.

Štítky:
Související články
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že vyšší koncentrace jemných částic PM10 a PM2.5 mohou snižovat riziko vzniku melanomu, nejnebezpečnějšího typu rakoviny kůže. Mechanismus je jednoduchý: částice v ovzduší blokují ultrafialové […]
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak můžeme pěstovat brambory odolné vůči horku, nebo rýži, která přežije záplavy. Jak to ale bývá, revoluce někdy požírá vlastní děti. V roce 2023 spláchly Indii silné monzunové deště. Zatopené […]
„Předpokládám, že jsem změnil svět,“ nechal se slyšet Joe Farman, jeden z autorů studie, která před 40 lety oznámila objev díry v ozonové vrstvě klenoucí se nad Antarktidou. Nepřeháněl. Objev změnil mezinárodní vztahy, způsob, jakým žijeme i výrobky, které nakupujeme. Ať už to bylo globální oteplování, nebo okyselování oceánů, v posledním půlstoletí lidstvo čelilo hned několika vážným […]
Autismus je jako strašák společnosti. Zatímco podvědomě s sebou nese předsudky z předsudků, konkrétně už ovlivňuje schopnost dítěte komunikovat, navazovat vztahy a zapojit se do běžných aktivit. Někteří jedinci s poruchami autistického spektra (PAS) vykazují mimořádné schopnosti, například v matematice, jazycích nebo umění, jiní čelí výzvám, které komplikují jejich každodenní život. Právě dnes si připomínáme […]
V Maďarsku a na Slovensku byla potvrzena ohniska slintavky a kulhavky. Poslední hlášené místo se přitom nachází jen asi 40 km od hranic s Českem. Nemoc postihující sudokopytníky je extrémně nakažlivá a pro zamezení jejímu šíření je nutné vybíjet celé chovy. Podaří se Česku vyhnout zavlečení nemoci? Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz