Domů     Medicína
Nedostatkem spánku trpí stále více lidí, častěji ženy. Z jakého důvodu?
Zdroj: Pixabay

Ačkoli potřeba spánku je velmi individuální, podle odborníků by se měla pohybovat alespoň mezi 7 a 7,5 hodinami za noc. V dnešní době však stále více lidí nespí dostatečně dlouho. Spánek je přitom velmi důležitou činností, která má přímý vliv na naši kognitivní výkonnost. Co nás o něj okrádá?.

Podle nejnovějších průzkumů trpí nedostatkem spánku téměř 40 % dospělé populace na celém světě. Pokud se člověku nedostává potřebného počtu hodin spánku, aby se cítil odpočaty, hovoří se o spánkové deprivaci, v případě, že se člověk o spaní snaží, ale nedaří se mu to, jedná se o nespavost.

Nedostatek spánku může nastat z vícero důvodů. Příčinou může být například práce na směny, nadměrné užívání alkoholu, používání stimulantů obsahujících kofein později během dne, špatné návyky související se spánkem, případně vysoká hladina stresu.

Může však být i důsledkem zdravotních problémů, například spánkové apnoe, při níž dochází k občasným a někdy velmi častým zástavám dechu, což způsobuje časté noční buzení, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby, zranění mozku, parasomnie neboli nepřirozených stavů doprovázející spánek, jako je náměsíčnost, spánková obrna či skřípání zubů, a dalších.

Spánek se zhoršuje také v průběhu akutních infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka. Negativní vliv na něj může mít i syndrom neklidných nohou, který se nejčastěji objevuje kolem padesáti let věku, a nutí člověka pohybovat nohama a někdy i rukama, pokud jsou příliš dlouho v klidu.

Spánková prokrastinace útočí

V poslední době se v souvislosti s nedostatkem spánku hovoří o tak zvané spánkové prokrastinaci. Jedná se o psychologický jev, při němž postižený jedinec dobrovolně a bez příčiny oddaluje spánek, a to i za předpokladu, že si tím vědomě zhoršuje svůj stav.

Zpravidla se jedná o ponocování ve snaze mít kontrolu nad nocí z důvodu domnělého nedostatku vlivu na události během dne. Nemusí se jednat o vědomé vyhýbání se spánku, spíše o snahu pokračovat v činnostech, které člověk považuje za příjemnější než spánek, například sledování televize nebo procházení sociálních sítí na chytrém telefonu. Ostatně, závislost na chytrém telefonu přímo způsobuje spánkovou prokrastinaci.

Novinářka Daphne Lee, která stojí za pojmem spánková prokrastinace, ji popisuje jako snahu získat zpět kontrolu nad svým životem. Pokud člověk tráví většinu dne prací pro někoho jiného, plní cizí příkazy či disciplinovaně dělá to, co „musí“, je podle ní přirozené, že touží po svobodě alespoň během pár klidných hodin kolem půlnoci.

Tento jev postihuje širokou škálu lidí od rodičů malých dětí až po vysoce postavené manažery se stresující prací, kteří se tak snaží získat alespoň nějaký čas pro sebe. Patří mezi ně i vysokoškoláci s náročným rozvrhem či lidé se spoustou přesčasů v zaměstnání.

Zdroj: Pixabay

Pokles hladiny hormonů

S přibývajícím věkem navíc klesá kvalita spánku u žen i u mužů, souvisí to s hladinami hormonů. Snižuje se například produkce růstového hormonu, který je odpovědný za regeneraci a opravu buněk během spánku.

S jeho úbytkem ve vyšším věku přichází lidé zejména o kvalitní hluboký spánek, při kterém si tělo i mozek nejlépe odpočinou. Dalším hormonem, spojovaným se spánkem, je melatonin. Ne nadarmo se mu říká hormon spánku.

Pomáhá regulovat cirkadiánní rytmus, tedy jakési vnitřní hodiny našeho těla, které řídí cyklus bdění a spánku. Při nedostatečném spánku se ho tvoří méně, což má za následek lehký spánek s častými přestávkami.

Během spánku klesá produkce stresového hormonu kortizolu. Když se však člověk dost nevyspí, vyhodnotí organismus tuto situaci jako stresovou a začne naopak produkovat více kortizolu, který zvyšuje pohotovost těla při zátěžových situacích.

Při chronickém stresu je kortizol v oběhu nepřetržitě, což má opět negativní důsledky na večerní usínání. Jeho hladinu ve večerních hodinách zvyšuje například i přemítání nad událostmi, které se staly v práci, což udržuje tělo ve stresu.

Podpořeno to navíc bývá sníženou produkcí melatoninu v důsledku nadbytku modrého světla z televizních obrazovek, počítačů a mobilních telefonů.

Ženy mají křehčí spánek

Nedostatkem spánku však častěji trpí ženy, protože jeho kvalitu ovlivňují i ženské pohlavní hormony. „Jsou fyziologická období, kdy jsou ženy náchylnější k nespavosti neboli insomnii – například v průběhu těhotenství, během nastupující menopauzy a některé ženy pociťují výkyvy spánku i v průběhu ovulačních cyklů,“ vysvětluje profesorka neurologie Soňa Nevšímalová, která se výzkumu spánku a léčbě jeho poruch věnovala během celého svého profesního života.

V důsledku toho, že mají ženy křehčí spánek, by podle výsledků výzkumů měly spát denně o hodinu déle než muži.

Zatímco některé ženy postihne nevysvětlitelná nespavost v těhotenství, u jiných značí problémy s usínáním a buzením to, že každým dnem mohou očekávat menstruaci. Část žen začne mít problémy s kvalitou nočního spánku a usínáním až ve spojitosti s menopauzou, tedy trvalou zástavou menstruace, k níž dochází kolem 50. roku života.

Mizerný spánek je ale může začít trápit i několik let předtím, než pravidelné krvácení skončí, a to v důsledku kolísání hladin ženských pohlavních hormonů.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 2/2024, které vyšlo 15. ledna.

Související články
Dlouhodobá bolest svalů a kloubů, která se nelepší, únava i poruchy spánku provází fibromyalgii, chronické nezánětlivé onemocnění pohybového aparátu. Nejnovější studie, provedená na 2,5 milionu lidí ukazuje, že jsou s ní spojeny převážně neurologické geny… „Fibromyalgie je známá tím, že způsobuje rozsáhlou bolest svalů a kloubů, trvající déle než tři měsíce a nepřekonatelnou únavu, i […]
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dlouho panovalo mezi odborníky přesvědčení, že genetické varianty způsobující vážná dědičná onemocnění jsou extrémně vzácné, nicméně u každého, kdo je jejich nositelem, se téměř jistě rozvine související onemocnění – ať už je to cystická fibróza, spinální svalová atrofie, ALS či dědičná porucha sítnice. Nyní se ukazuje, že tak jednoznačné to naštěstí není! Pomůže nám to […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz